Vinařský maraton, sobota 28. října, Velké Bílovice
Báječným ženám v běhu se coby klubu absorbujícímu stále více zajímavých person českého běžeckého světa (mj. ultraveteránku Vilmu Podmelovou či bosého maratonce v kiltu Tomáše Zahálku) povedlo stvořit nový fenomén. Nazvali ho Vinařský maraton a jeho letošní ročník s dějištěm ve Velkých Bílovicích i neměnnou trasou vedoucí krásnou jihomoravskou vinařskou krajinou byl opět zcela vyprodán. A to delší dobu před startem. Není divu, šlo o atraktivní závod s dobrým organizačním zajištěním i přátelskou atmosférou.
Já a UltraLibor Svozil jsme mu propadli od prvního – předloňského – ročníku. Absolvovali jsme ostatně z MKS jako jediní všechny tři. A alespoň za mne: Rád se příští rok vrátím, protože je kam a proč!
Poprvé jsme tam byli s Tomášem „Andym“ Mrajcou, podruhé s Lenkou Hehejíkovou (kteří už letos dorazili spolu, s dětmi i jistým bonusem) a letos se k nám přidala sice neklubová, zato ale spřízněná Marcela „Macík“ Čadová z Ruprechtova u Vyškova. Přiznám, že jsme nectili barvy MKS Ostrava; sladili jsme se do dresů Moravského Ultra Maratonu (MUM), k němuž tak nějak cítíme všichni tři podobnou náklonnost.
Tentokrát šlo však o obligátních 42 195 metrů rozdělených na dvě – pomineme-li oběhnutí vinné bečky u vyhlídky Hradištěk – stejná kola. Navzdory strašidelným předpovědím panovalo slušné počasí s pár kapkami deště i pár slunečními paprsky a rovněž slibovaným větrem. Proklínat ho nemohu, protože kolikrát pomáhal do kopce … byť nárazy při finiši na cílové rovince si mohl nakonec odpustit.
Běžel jsem šest dní po martyriu v bahně ve Wodzisławiu Śląskim a šlo to zejména po pětatřicátém kilometru cítit v nohách. Prostě bolely. UltraLibora jsem ztratil při seběhu ve druhé polovině prvního kola. Macík svá slova o „držení se jako klíště“ myslela bezesporu jinak a zmizela už na prvním kilometru (nakonec z toho měla osobák za 3:59:13 a vítězství v kategorii při svém čtvrtém maratonu … v němž si dvakrát nevěřila a potřebovala podporu … ještě jednou gratulace).
Já se ocitl, jak začalo být zvykem, v čárkařské skupince s Mirkem Krumerem (běžel 420. maraton), Mirkem Vostrým (404.) a UltraLiborem (160.). Svůj dvaatřicátý maraton jsem zvládl v čase 4:18:15, což je víceméně průměr. Ukázali se naopak Tomáš Mrajca, ten skončil třetí v kategorii (3.36.10), a Vašek Procházka, který tu svou vyhrál (4:34:24). UltraLibor finišoval za 4:43:17. MK Seitl Ostrava se však neztratil ani na půlmaratonské distanci – Danuše Škrdová doběhla za 1:47:57 a byla třetí v kategorii, David Rigo za 1:44:56, Georgis Fasulis za 2:14:11. Zmínit je třeba i Petra Walu z BK SAK Karviná za druhé místo v kategorii v maratonu, absolvoval ho za 3:29:47.
Radek
