Na začátku prázdnin se uskutečnil již 31.ročník MUM. Pro ty, kteří neví, o co se jedná, malá exkurze do jeho historie. V roce 1992 založil Tomáš Rusek na jihu Moravě sérií maratonu. Cílem bylo uběhnout maratonskou trasu několik dní po sobě. V prvních ročnících se trať i délka jednotlivých etap různě měnila. Od roku 2004 se podoba víceméně ustálila. Běhá se 7×43 km s centrem v Lomnici nedaleko Tišnova. Každý den se běží jiná trasa, které jsou vedeny převážně terénem po turistických značkách. Pro ty, kteří si netroufnou na plnou porci sedmi maratonu, je určena kategorie 3 z 7. Ale je rovněž možnost se účastnit jen jednoho maratonu.
O závodě jsem od kolegů mnohokrát slyšel, ale nikdy jsem se ho neúčastnil. Ultra neběhám a v případě maratonu dávám přednost klasickým městským závodům. Letos jsem dostal nabídku od našeho člena Alfonse Vytiska, zda ho nechci doprovodit. Součástí poslední etapy je rovněž půlmaraton, kterého měl v plánu se účastnit. Měl jsem volný víkend a tak jsem se rozhodl udělat si výlet. Cesta proběhla v pohodě a v pátek odpoledne jsme se ubytovali ve škole v Lomnici.
Prvních šest maratonu startuje na různých místech a cíl je vždy v Lomnici. Výjimkou je poslední etapa kterou tvoří dva okruhy v okolí městečka. Startuje se intervalově na základě průběžných výsledků. Nejpomalejší vytrvalci se vydávají na trať již v sedm hodin ráno a ty nejrychlejší naopak až v 11:00. Vzhledem k tomu, že jsem startoval pouze v poslední etapě, tak čas startu záležel na mém rozhodnutí. Zvolil jsem tradičních 10:00.
Odstartoval jsem spolu s dvojici dalších vytrvalců. Po krátkém náběhu přes město jsem se dostal na cyklostezku a zamířil vstříc prvnímu okruhu. Na zvlněné trati se střídal asfalt, polní cesty i úzké lesní pěšinky. Před startem jsem měl trochu obavy z orientace, ale zcela zbytečně. Trať sice vedla převážně po turistických značkách, ale zároveň byla výborně pořadateli označena šipkami a fáborky. Navíc každý účastník obdrží na prezentaci mapu každé etapy. Od rána bylo slunečné horké počasí a tak přišlo vhod sedm občerstvovacích stanic. K mojí radosti na nich byli i houbičky, které z městských maratonu již vymizely. Celý závod provázela příjemná atmosféra. Skoro se všemi běžci jsem se při předbíhání pozdravil a vzájemně povzbudil.
Osobně jsem od sebe neměl žádné očekávání a maraton bral spíše jako ideální přípravu na Hostýnskou osmu. Zvolil jsem opatrné tempo a skoro na každé občerstvovací stanici poctivě pil. Kdo mě zná, tak ví, že v mém případě to znamená značnou časovou ztrátu. Celý maraton tak proběhl bez větší krize a v cíli jsem se objevil za 3:27:55. Nastalo dlouhé čekání na co bude výsledný čas stačit. Nakonec jsem v absolutním pořadí obsadil páté místo. Vítězem se stal Martin Kopecký v čase 3:15:21. Celkem závěrečnou etapu doběhlo 110 účastníků. Včetně úžasné Sigrid Eichner z Německa, která ve svých 83 letech absolvovala všech sedm maratonu. Klobouk dolů!
Celkovým vítězem se stal rovněž Martin Kopecký se součtem časů 23:10:07. Z naších členů celý MUM absolvovali Radek Luksza, který za 35:52:45 obsadil 43. místo a Libor Svozil, kterému čas 42:02:21 stačil na 59. místo. Mají můj obdiv, že tuto trochu šílenou akci úspěšně a ve zdraví zvládli. Alfons Výtisk uběhl půlmaraton za 2:25:44. Na start závěrečné etapy nastoupila i Petra Pastorová, která však omylem pokračovala do třetího kola a následně trochu zakufrovala…
Nedá mi, abych se nezmínil o samotné Lomnici. O její existenci jsem věděl jen v souvislosti s tímto závodem. Městečko mě však mile překvapilo. Monumentální kostel, krásná radnice, půvabné uličky bývalého židovského města, synagoga s židovským hřbitovem. Jako bonus v těchto kulisách právě probíhal hudební festival. Zlatým hřeben byl místní minipivovar Genius noci. Už dlouho mi žádné pivo nechutnalo tak, jako jeho ovesná dvanáctka. Nejen z těchto důvodů jsem rozhodnut se za rok do Lomnice vrátit a zřejmě na více dní…
Závěrem bych rád poděkoval obětavým pořadatelům na čele s Adamem Supíkem a Danem Orálkem. A v neposlední řadě Martinovi Řezáčovi za odvoz zpět do Ostravy.
Marek