Novinky

Již tuto neděli 8. března bude Moravskoslezský běžecký pohár pokračovat závodem v Kobeřicích. 39. ročník Kobeřické dvacítky startuje od hřiště místního TJ Sokola již v 9:00 hodin. Za milé startovné 30,-Kč na běžce čeká členitá asfaltová trasa přes okolní vesnice.

Za 11 ročníků se z Ludgeřovické patnáctky stal oblíbený a hojně navštěvovaný závod. Letos se na start hlavní patnáctikilometrové trati postavilo 176 běžců. Další sportovci pak startovali v doprovodném závodě v Nordic Walking, v běhu na 3km,v dětských závodech a v canicrossu. Letos závodníky trošku potrápil vítr, ale naštěstí neměl vliv na neregulérní podmínky a tak vše proběhlo bez komplikací.

Z předešlých ročníků jsme byli zvyklí na trošku lepší konkurenci, která se prala o celkové vítězství a tak měl letošní vítěz Roberto Dimiccoli (Eko Okna Runners) usnadněnou práci. Od začátku do konce si pohlídal svou pozici v čele závodu a do cíle doběhl v čase 54:20 min. V podobném sólo běhu získal druhé místo časem 56:23 Marek Radomský z Ostravy a třetí skončil letos ve skvělé formě běhající Jakub Weimann (SK Oceláci Ostrava) 57:25 min. Mezi ženami bylo o prvním místu jasno již na startu. Naše Petra Pastorová zvítězila v čase 1:00:47 hod. Druhá skončila Jana Coufalová (Hammer OCR Team) 1:03:32 a až třetí příčka nebyla tak jasnou záležitostí, když ji v čase 1:07:13 o 17 sekund získala Zuzana Jurajdová z Bílovce.

Náš oddíl měl hojné a úspěšné zastoupení: Marek Škapa 58:41 a 2. místo v kategorii, Ondřej Dominik 59:01 a 3. místo v kategorii, Dan Šindelek 1:00:43 a 2. místo v kategorii, Petr Škrabánek 1:02:33 a 1. místo v kategorii, Martin Hořínek 1:02:57, Tomáš Lipina 1:07:36, Magdaléna Drastichová 1:07:41 a 3. místo v kategorii, Roman Slowioczek 1:08:03 a 2. místo v kategorii, Stanislav Kováček 1:12:03, Otmar Pospíšil 1:13:46, Ladislav Dvorský 1:14:39, Jana Kilarová 1:17:02, Vojtěch Gruchala 1:17:06, Pavel Pivko 1:21:15, Jaroslav Hrabuška 1:21:19, Irena Koczyová 1:28:01, Matina Metzová 1:35:18 a Václav Procházka 1:50:49 hod.

Ondřej Dominik

Oproti minulým létům se výrazně zvýhodnilo startovné na T-Mobile olympijský běh v Ostravě Porubě, který se letos koná ve středu 17. června. Základní startovné začíná na částce 150,-Kč a je omezeno časovým intervalem do 31. března. Poté bude částka navýšena. Součástí základního startovného není funkční tričko ALPINE PRO, se kterým startovní balíček naroste o 200,-Kč .

Registrovat se můžete pod tímto odkazem: REGISTRACE

Tuto sobotu, poslední únorový den, se v Ludgeřovicích uskuteční další ročník Ludgeřovické patnáctky. Závod je tradičně zařazen do Moravskoslezského běžeckého poháru a start hlavního běhu proběhne v 10:00 hodin od brány hřiště TJ Ludgeřovice. Více informací naleznete v propozicích v naší termínovce.

Ve španělském městě Sevilla se v neděli běžel v maraton. Petra dostala pozvání mezi elitní závodníky. Při technické poradě den před závodem jsem žasl, když představovali 2 vodiče na čas 2:05 a další dva na 2:08 a pak ještě další dva na olympijský limit pro muže 2:11 hod. Stejný servis byl připravený také pro ženy. Dva vodiči na čas 2:24 a další dva na olympijský limit 2:29 hod. Petru překvapilo, že pacemakeři pro ženy byli běloši.

Jako elitní závodnice si mohla Petra dát svoje občerstvení, takže dostala 8 malých plastových  flašek. Ještě po technické poradě jsme je odevzdali. Druhý den ráno byla snídaně už v 5 hodin a v 7 hodin už byl vyhlídkovými autobusy odjezd na start. Start byl ráno v 8.30 hod. Já jsem šel pěšky na 2 km. Fandících davů po trati bylo opravdu hodně. Petra prvních 15 km běžela ve skupince a od 15 km se jí skupina začala vzdalovat. Tempo na ní bylo dost rychlé a tak o něco zpomalila a pak už běžela většinou sama. Půlmaraton byl ještě v pohodě za 1:17:10 hod. Škoda posledních 2 kilometrů, kde se běželo po velkých kostkách, ze kterých ji bolely nohy a dost se potrápila. Do 15 km běžela průměrným tempem 3:38, půlmaraton 3:41 min/km. Poslední 2 km už běžela po 4:31 min/km. Škoda mohlo to byt pod 2:38 hod. I tak je to spokojenost.

Celkem se na start postavilo 13 540 maratonců. Vítěz měl čas 2:04:46 druhý 2:05:05 a 19 jich zaběhlo pod 2:10 a 31 pod 2:11 hod.

Po závodě  jsme jeli na letiště taxíkem a hned zpátky do Maroka. Co Petra zažila v letadle, to nečekala a má zážitek na celý život.  V letadle byla polovina maratonců a jejich rodinní příslušníci. Skoro všichni měli na krku medaili. Jak jsme se usadili, tak jedna maratonkyně Petru poznala a ptala se ji na čas. Ta to hned poslala dál a všichni chodili Petře gratulovat a fotili se s ní a potom Petře začali v letadle tleskat.

Po hodině letu jsme přistáli v Marockém Fezu, kde nás čekal trenér Marocké atletické univerzity a odvezl nás autem do 65 km vzdáleného Ifrane. Po cestě bylo až do Ifrane plno policistů. Trenér nám vysvětlil, že tudy pojede Marocky král Muhamed šestý. Štěstí jsme měli i my, že jsme ho zahlédli.

S tréninkem jsme začali 6. 1. na ostrově Tenerife, kde jsme našli zázemí ve vesnici Vilaflor, která  je nejvýše položenou vesnicí ve Španělsku – 1 600 m nad mořem. Každý den dvakrát jsme vyráželi autem po serpentinách do výšky 2 500 m pod sopkou Pico de Teide.

Tam Petra za měsíc naběhala 690 km. Doma jsme se ohřáli tři dny, kde jsme zvládli náš večírek, a hned po večírku jsme jeli na maraton do Bad Füssingu. Petra ho vyhrála. Po maratonu se přemístili do Prahy a druhý den letěli  přes Benátky na další tréninkový tábor – Maroko – Ifrane. Vesnice je v nadmořské výšce 1 610 m a je zde krásný stadion, kde sídlí a trénují atleti z Marocké akademie. Tady, když Petra běhá úseky, vedle nich vypadá, že běží slon a kolem ní lítají samé gazely. Takový rozdíl to je. 28. 2. se vracíme  domů něco vyřídit kvůli Ostravskému maratonu. Petra si mezitím odskočí do Tater na 10 dní. A od 16. 3. do 9. 4. letíme opět do Maroka. Ubytování tady není drahé a jídlo tu je ještě levnější. A hlavně jsou zde výborné podmínky pro trénink!

Otta

16. Memoriál Františka Ohery, sobota 15. února 2020

Asi i příroda ví, že zima se všemi ohavnými průvodními jevy nemá ve městě co dělat, a že lépe se poběží v teple za sluníčka. Letošní třebovické memoriály – Dubničkův 11. ledna a Oherův 15. února – se totiž nesly v tuze příznivých podmínkách. Hlavně ten druhý, na němž dokonce prakticky ani nefoukalo; bylo to na kraťasy a tričko!

Nebýt naopak polských i slovenských účastníků, vypadalo by to na trati po čtyřech okruzích (půlmaratonci měli vzhledem k „pohárové“ akci účast hojnější) z osmi poněkud pustě. Oherův memoriál letos každopádně patřil Ivanu Raffayovi ze Záhoráckého Fríškého Tímu,   který prokázal, že já nejsem v žádném případě sběrač, který bude mít za nejkratší dobu co nejvíce maratonů. On začal o rok později, v červnu 2016, a už v únoru 2020 si připisoval závod s číslem 100! Jubileum měl rozběhnuté dobře – z počátku moc rychle – až jsme se s jeho chotí Světanou při společně absolvovaném půlmaratonu divili. Stovka nestovka, závodilo se, tak jsem se mu pomalu a jistě přibližoval a v závěrečném kole se prostě „musel“ do cíle podívat, jak takový slavný maratonský doběh vypadá. Což znamenalo, že jsem tam na něho také musel počkat, ale ne dlouho, já dobíhal za 3:53:23 a Ivan za 3:55:32… Došlo i na šampaňské, které v únoru na sluníčku za necelé čtyři hodiny slušně zteplalo. Jeden hlt stačil.

Slavila (asi určitě) i Magda Drastichová, která dokázala na Oherovi překonat na půlmaratonu všechny ženy a zaběhnout si osobák za 1:33:24! To se pak zapomínají na občerstvovačce kraťasy – stejně divné, když celou dobu závodila v dlouhých elasťákách, že? Vítězi letošního únorového memoriálu se stali v maratonu Filip Tomanec (3:00:01) a v půlmaratonu Petr Muras (1:14:03). Výkony zástupců MK Seitl – bylo jich moc – vypisovat nebudu, jsou ve výsledcích.

Radek Luksza

PS: Jubilant, stovkař, je na snímku druhý zprava.

V sobotu 15. února 2020 bude v Ostravě – Třebovicích odstartován Memoriál Františka Ohery a v jeho rámci se poběží také půlmaraton, jenž bude prvním závodem aktuálního ročníku Moravskoslezského běžeckého poháru. Start je naplánován na 10:00 hodin a běžci najdou zázemí, stejně jako tomu bylo loni, v Chacharkově hospodě LABYRINT u pošty. Tam také po skončení půlmaratonu a vyhlášení jeho výsledků proběhne celkové vyhlášení loňského ročníku MBP. Budeme moc rádi, když budou moci být přítomni ti, kterých se ocenění týká: Konečné výsledky MBP 2019

V pátek 31.1. 2020 se konal další a dle mého velmi podařený taneční večírek MK Seitl. Běžci odění do společenských šatů a obleků místo typických sportovních úborů a běžecké obuvi zaplnili studentskou menzu a místo objemů tentokrát pilovali taneční figury a vlnili křivkami v rytmu hudby. Občas se někteří snažili i o zpěv. Skupinka z BK Sak do svých tanečních kreací zahrnula také taneční běžeckou abecedu, kterou tentokrát trenér raději nijak nekomentoval.

V duchu sportovní terminologie to všem natřel a svým tanečním uměním ohromil jedinečný Jiří Harašta z Kopřivnice.

Z žen byla dle mého názoru jasnou jedničkou Radka Miturová z MK Seitl, která ovládala taneční parket od začátku do konce.

Co se týče elegance, tak krásně tancoval také polský pár pod vedením Stanislava Skomorowského.

Párty se zúčastnilo mnoho známých běžců nejen z Ostravy, ale také z Karviné, Kopřivnice, Rybniku a určitě z mnoha dalších míst. Všichni se bezvadně bavili a odreagovali se od běžných tréninkových dní.

Cen v tombole bylo tolik, že se losování dělilo na dvě části (a já si říkám, kde to bylo uplaceno, neboť náš stůl vyhrál jen dvě ceny 🙂 ).

Celkově se večírek vydařil, byla fajn nálada a o srandu nebyla nouze. Děkuji MK Seitl, že to pro nás zorganizoval.

Ivana Zbořilová (BK SAK Karviná)

Název závodu by se pomalu začínal zdát zavádějícím. Jaká že to je letos vlastně zima? O sněhu pomalu víme už jen z vyprávění a opravdu chladno neposuzujeme pohledem na teploměr, ale podle pocitové teploty, protože téměř pořád fouká, fouká a fouká. A tak sobotní závod připomínal spíše podzimní kros, to nejen tím milým přeskokem spadlého stromu, než běhání krásnou promrzlou a zasněženou zimní krajinou. A tématicky se tak nabízí zmínit lehce interní anketu jednoho „výjimečného“ diváka, který položil zcela jednoduchou otázku: „Gréta“ ANO či NE…Za mě ANO, klimatických změn si prostě už nelze nevšimnout.

A teď už také něco k závodníkům, kterých se v běžeckém závodě sešlo úctyhodných 114 a o 15 minut po nich se na stejnou trať vydalo 9 dvou/čtyřnohých dvojic v canicrossu. Hned od startu se na čele usadilo italské duo Ocásek/Dimicoli, jimž tempo rozběhl borec, který využil svých 5 minut (možná to byly jen minuty 3) slávy, aby se stal hlavní postavou videa točeného kameramanem z doprovázející čtyřkolky. A pak už to byl jen souboj těchto dvou, kteří se rychle vzdalovali ostatním a poměrně brzo se i Martin Ocasek (Krnov) vzdálil svému kolegovi a v čase 37:09 si doběhl pro vítězství. Roberto Dimicoli (Eko okna Runners) za ním zaostal o 47 sekund. Náš Marek Škapa necelý kilometr před cílem přeřadil na vyšší rychlostní stupeň (jak to jen dělá?) a získal pro sebe v čase 41:05 třetí místo. Nejrychlejší ženou s stala finišující časem 48:24 Zuzana Jurajdová z Bílovce. Druha skončila Natálie Kapcalová z Hlučína 49:52 a třetí naše Iva Pachtová 51:55 min.

Další naší běžci v závodě: Ondřej Dominik 41:15 a 3. místo v kategorii, Petr Jorníček 48:38, Jana Kilarová 53:58 a 3. místo v kategorii a Václav Procházka 1:19:47 hod.

V canicrossu byl celkově 4. a první muž v cíli náš Jiří Hrbáč.

Ondřej Dominik

Běžecký kemp, který se konal od 3. 1. – do 5. 1. 2020 v areálu Dobré Pohody v Žimrovicích, dopadl na jedničku. Sešla se tu skvělá parta převážně běžkyň z klubu MK Seitl, ale přivítali jsme i nováčky. Hned v pátek, poté, co jsme se ubytovali, nás čekal běh přibližně na 7 km, který se běžel kolem řeky a poté i do kopečků. Trénovali jsme abecedu i rovinky. Po skvělém tréninku jsme si zašli na večeři a někteří si povídali a jiní dali přednost sauně. Hned zrána v sobotu byl rozklus na probuzení ještě před snídaní a po snídani a odpočinku jsme vyběhli do krásného areálu Zámku Hradec nad Moravicí, kde jsme si udělali pár parádních fotek a samozřejmě jsme tvrdě trénovali pod dohledem Petry a Otty. Odpoledne po obědě nás čekal opět kratší výběh a poté pořádný kruháček a strečink v areálu. Večer patřil relaxu, sauně a také jsme oslavili narozeniny naší trenérky. A třešničkou na dortu byl nedělní závod v Kobeřcích, který jsme všichni zvládli se ctí i když to trochu klouzalo, Petra Pastorová si doběhla pro první místo mezi ženami. Zakončili jsme to společným obědem a poté jsme jeli domů regenerovat po skvělém a náročném víkendu plném sportu, ale i smíchu a legrace. Naběháno cca 30 km, perfektní sestava lidiček a za mne, doufám, že se podobná akce bude v budoucnu ještě opakovat. Děkuji tímto organizátorům Petře a Ottovi.

Iva Sýkorová