admin

Uplynulý víkend v Bělském lese nepatřil jen našemu členovi Standovi Kováčkovi, který aby „uspokojil“ své běžecké potřeby, kroužil po trati Starobělských Lurd celých 24 hodin, ale také dalším 1169 startujícím. Třetího ročníku tohoto závodu se zúčastnilo také 9 našich členů. Honza Fousek, stavitel trati, byl z našich nejrychlejší, když vzdálenost 3,2 km zvládl za 12:24 minuty a skončil tak na celkovém 7. místě. Ondřej Dominik 12:29 a 1. místo v kategorii, Daniel Šindelek 13:38 a 2. místo v kategorii, Marek Škapa 13:52, Martin Hořínek 14:10, Stanislav Kováček 18:07 (poslední měřené kolo), Václav Procházka 19:06 a 1. místo v kategorii, Radka Miturová 19:07 a 3. místo v kategirii a Jan Bardoň 21:24 min.

Celkovými vítězi se stali obhájce loňského prvenství Tomáš Maceček (LightBIKE Running Team) v traťovém rekordu 11:30 a Eliška Surmová (SSK Vítkovice), jejíž výkon byl 13:22 min.

Po dohodě s prezidentem MKS a dalšími členy si dovolím touto cestou oznámit konání nejen klubového posezení se zhodnocením letošního roku. Uskuteční se v sobotu 2. prosince přímo na stadioně MKS, a to po vyhlášení výsledků tradičního dvojběhu (ráno v Jilešovicích, odpoledne v Martinově). Zváni jsou všichni, účast povinná není, ale … Občerstvení by mělo být zajištěno v podobě uzenin, piva, nealka. Samozřejmě je vítán i příspěvek z domácí kuchyně na společný stůl!

Radek

Důsledek: Vznikne v Ostravě nový ultraběh?

Stanislav Kováček splnil své předsevzetí a v rámci tréninku na Pražskou 100 kroužil čtyřiadvacet hodin (od odopoledne v sobotu 11. do odpoledne v neděli 12. listopadu) po okruhu o délce 3,2 kilometru v Bělském lese – stejném, kde se konal III. ročník Starobělských Lurd. Jedno z celkem 42 kol v rámci tohoto terénního závodu absolvoval a získal tak pamětní medaili. Na krásné a s opravdovým gustem vybrané trati jsem pobyl (škoda, kvůli domácím povinnostem) jen krátce, nicméně jsem si to užil, zaznamenal a reportáž i s rozsáhlejší fotogalerií je zde:

https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/polonahy-ultrabezec-v-belskem-lese-134-kilometru-za-24-hodin-20171112.html

Vyšla dnes (pondělí 13. 11.) také v tištěné formě. Co je však zdůrazněníhodné: Standa a jeho kamarádi chtějí příští rok krosový ultraběh v Bělském lese zopakovat a já jsem rozhodně také pro. U hlavního protagonisty je asi jasná čtyřiadvacetihodinovka. Já jsem pro „polský“ model – kolik koleček uběhneš, tolik budeš mít ve výsledkovce až po čtyřiadvacetihodinovku. Přemýšlejte, diskutujte o tom a dejte vědět!

Radek

Na start se postavilo celkem 456 závodníku. Běželo se 5 a 10 km. Pět minut před startem nás pořadatelé upozornili, že podle propozic musí všichni závodnící běžet v tričku, které dostali při prezentaci. A tak Petra běžela pro tričko do auta, které bylo naštěstí vzdáleno jen 300 metrů od startu. Ještě štěstí, že se před startem hrála Polská hymna. Během závodu začalo sněžit a foukal dost silný protivítr a tak si Petra ještě musela navlíkat rukavice. Do cíle doběhlo celkem 136 žen a Petra doběhla na 3. místě v čase 38:23,25 min. Na prvních dvou místech doběhly Ukrajinky. Zvítězila Valentina Kaliarska 37:11,37 a druhá byla Vita Poteriuk 37:26,43 min. V mužich obsadili první tři místa Ukrajinci. Běžely se dvě kola a opět to bylo nahoru a dolů. Petra se celkem dvakrát postavila na stupně vítězů a to při vyhlášení celkovém a pak v kategoriích, ke skončila na prvním místě. Druhou v kategorii porazila o 7 min.

Otta

Foto: https://lacom.rajce.idnes.cz/Zakopia_ski_Bieg_Niepodleg_o_ci_2017

Běžkyně, běžci, nabízím cestu (ještě JEDNO místo) autem 1. ledna 2018 do Chorzówa u Katowic na XII. Śląski Maraton Noworoczny Cyborg (https://elektronicznezapisy.pl/event/2157.html), což je tradiční a taky hojně navštěvovaná akce na Nový rok, účastník nemusí běžet všech šest maratonských kol, ke klasifikaci a zisku krásné medaile stačí kolo jediné … ale kdo chce ultramaraton, může jich absolvovat sedm, když je zvládne do šesti hodin, součástí je i závod Nordic Walking. Jezdíme tam pravidelně a můžu tím pádem zaručit fajn zážitek – navíc, jak na Nový rok… Zájemci, pište na mail: luksza@yahoo.com! Samozřejmě si tam může kdokoliv cestovat na vlastní triko.

Radek

Když se řekne Praha-Motol, každému se nejspíš vybaví nemocnice, pražákům možná vozovna tramvají, či chátrající přírodní koupaliště. Běhuchtiví jedinci mají ale Motol zapsán již pošesté jako dějiště Běhu motolskými jamkami. Jak název napovídá, trasa vede po trávnících golfového hřiště, druhého nejstaršího v Česku. Běží se dvoukilometrový okruh, letos premiérově pětkrát, aby se sjadnotily distance na celém KTRC, kde se letos běžely pouze městské desekilometrové, horské půlmaratony a královská padesátka v Krkonoších. Okruh tohoto závodu je opravdu pestrý, nabízí strmé i pozvolné stoupání, traverz pod korunami borovic, prudké změny směru, opravdu moc hezký kros.

Navzdory meteorologům, kteří téměř celý týden předpovídali déšť, nás v Motole přivítalo ideální běžecké počasí, bezvětří, něco málo nad deset stupňů a sluníčko, které je už sice zubaté, ale na náladě vždy přidá…Ve startovní listině jsme mohli najít mezi 148 přihlášenými běžce z Itálie, Ruska, Kyrgizstánu, Španělska, Velké Británie či Vietnamu, je vidět, že Praha je opravdu kosmopolitní město.

Na startu jsme byli z našeho oddílu dva – Petr Muras a já. Petr v sobotu zaběhl v osobním rekordu Hornickou desítku, a tak byl před startem mírně pesimistický, při převlékání nemohl najít čip a tak trochu po vzoru Gabriely Soukalové pobíhal v předstartovním prostoru a hledal a hledal, …..až našel. Díky čemuž mohl být jeho čas v cíli změřen na krásném druhém místě ! Porazil jej pouze pětibojařský reprezentant Lukáš Svěchota a to o 47 vteřin. Určitě stojí za zmínku, že třetí skončil olympijský vítěz v pětitiboji David Svoboda. A protože Petr běžel opravdu rychle, vytáhl nás v soutěži dvojic, kde jsme se také přihlásili, na první místo ! Můj čas stačil na 52. místo celkově, páté v kategorii. V cíli Petr opět pobavil svým téměř tradičním výrokem: „Tak dnes jsem to opravdu nečekal.“ Co ovšem čakat může, je pozvání na slavnostní vyhlášení série KTRC v sobotu 11.listopadu v rámci outdoorového festivalu Obzory. Petrovy výborné výkony v rámci celého poháru mu totiž přinesly suverénní celkové vítězství. Gratulujeme.

Tomáš Lipina

Lepší počasí si snad pořadatelé letošní Hornické desítky nemohli přát. Na obloze se neobjevil ani mráček, teplota pro běh doslova ideální a že trošku foukalo, to snad po minulém „uragánském“ víkendu nemohlo nikoho vážněji rozhodit. Opět se spojilo dohromady mužské a ženské pole a tak se na start hlavního závodu postavilo celkem 789 běžců. A celkově se sobotního závodního dne zúčastnil rekordní počet závodníků. Celkovým vítězem se stal mladý atlet Marek Chrascina z TJ TŽ Třinec, který doběhl do cíle v čase 31:12 min. Druhé místo vybojoval Tomáš Navrátil (AK Kroměříž) 31:31 a třetí skončil Robert Míč (VSK Univerzita Brno) 31:37 min. Ženskému poli kralovala Simona Vrzalová (SSK Vítkovice) 34:27 min. Druhá byla opět skvělá Petra Kamínková (Svatý Kopeček) 34:56 a třetí doběhla Adéla Stránská (INOV-8 team) 35:51 min.

Náš oddíl, jak již bývá zvykem, měl v závodě početné zastoupení. Nejlepší z našich byl Petr Muras 34:21, dále pak Ondřej Dominik 34:43, Jan Fousek 35:58, Marek Škapa 35:47 a 1. místo v kategorii, Daniel Šindelek 36:36 a 2. místo v kategorii, Petr Škrabánek 37:21 a 2. místo v kategorii, Martin Hořínek 38:44, Petr Jorníček 38:59, Roman Slowiozcek 39:36, Ladislav Březina 44:28, Ladislav Dvorský 44:38, Jana Dominiková 44:39, Alfons Vytisk 44:45 a 3. místo v kategorii, Václav Procházka 50:49 a 2. místo v kategorii a Martina Metzová 54:57.

Foto Jiřího Harašty: http://labekl.rajce.idnes.cz/Hornicka_desitka_4.11.2017/

Foto Mirka Kravčíka: http://bksak.rajce.idnes.cz/FM_HORNICKA_DESITKA_2017-11-04

Ve Wodzislawi se běžel 11. ročník půlmaratonu. Na start se postavili dvě naše závodnice Petra Pastorová a Iva Pachtová. Start byl v 11 hodin a vybíhalo se z místního stadionu Odra, odtud běžci vyběhli na okruh, který museli zdolat celkem 7x. Okruh měl 3 km, první polovina nahoru a druhá dolů. K tomu foukal dost silný vítr, odfoukl dokonce i zábrany. Petra běžela 6 kol v čele společně s Ukrajinkou a v posledním kole šla dopředu. Petra si už první místo pohlídala a zvítězila v čase 1:21:55. Ukrajinka doběhla o 4 sekundy za ní. Iva Pachtová doběhla v kategorií na třetím místě v čase 1:38:44 hod.
Petra: “ Ve Wodzislavi jsem běžela podruhé. Loni jsem se chtěla také zúčastnit, ale termín padl těsně před mým startem na MS v Doha a já byla nachlazená, nechtěla jsem proto riskovat. Dnes se mi běželo dost dobře, trať rozhodně nepatří k nejlehčím, ale mi sedí více než rovina. Velmi příjemné pro mne bylo běžet s ženou, to se mi často nestává, nevěděla jsem na trati, že je to Ukrajinka, ale pěkně jsme spolu držely tempo, i když jsme přímo nespolupracovaly. Do posledního kola jsem pak nastoupila a zabrala do kopce, z kopce už jsem si hlídala vítězství. V cíli medaile, horká polévka, chléb se škvarkami, polské klobásy…no co víc si přát? 🙂“

Otta

Běžci dovolil jsem si sestavit tabulku poháru oddílu, jsou do ní zanesené nejlepší časy maratonu, půlmaratonu a 10km našich členu za rok 2017 k 5. 11.
Bodování je stejné jako MPB.  Cílem je zvýšit soutěživost mezi námi . Do konce roku je ještě několik závodů, kde se můžete polepšit. Data jsem převážně sbíral z behej.com. Pokud jsem na někoho zapomněl, nebo udělal chybičku napište to do diskuze pod článek, na konec roku vše opravím a přepočítám. Pokud máte nějaké návrhy na vylepšení, pište. Příští rok chci pohár rozšířit o hodinovku a 5km na dráze.

Jarda Hrabuška

Oddílový pohár

Zdravím vás, kolegové.

Letos, jak jistě víte, jsem si teprve potřetí v životě, zaběhl hned 8 maratonů. Vlastně to ne všichni víte. Ten zatím poslední, 73., jsem běžel 21. října, jako 45. ročník Chřibského maratonu, a to v čase 5:49:55. To byla jen taková vsuvka, pro přehled.

Ale to hlavní až teď. Dnes jsem běžel 18. ročník Memoriálu Dr. Josefa Podmolíka, v Otrokovicích – Baťově. Hlavní tratí, kromě závodů dětí, byl především půlmaraton. A já ho zvládnul, za relativně dobrých podmínek, za 2:18:19. Ano, už od samého rána bylo na obloze krásně, a čím více se blížilo 10:30, kdy měl být start závodu, tak mnoho lidí zřejmě nabylo jistoty, že to bude zcela bez problémů. Ono to tak skutečně bylo, až na několik drobností, kdy po odstartování z Městského sportovního areálu, pokračování na cyklostezku směr rozcestí na Bělov, byla obrátka a pak se běželo zpět přes celý zbytek Baťova, po cyklostezce až ke kafilérii, kterou jsme oběhli a dostali se zpět na běžnou lokální silnici. Pozitivem bylo to, že část trati byla zcela bez větru a nebyla samotná nikterak náročná, téměř rovina. Běželo se, mimo náběh z umělé travnaté plochy v areálu sportoviště, po okruhu o délce 3 460 m, který běžci obkroužili 6x.

Jak víte, všeobecně trénuji pomálu, a tak byl i tento půlmaraton, dosti náročný. Během závodu jsem pil jen ionťáky a jinak nepozřel ani sousto jakékoliv stravy, takže to byla velká zkouška zažívání. Nohy jsou na zátěž zvyklé, ale pokaždé může být jiná, a o různé délce, však to sami znáte. Navíc, ačkoliv se zdá, že závod s názvem půlmaraton, je brnkačka, oproti maratonu, ale to tzv. „půl“, je jen a pouze fráze. Samotná fyzická zátěž je jen o něco málo menší, než při maratonu celém, a to si nedělám srandu.

Po loňské premiéře jsem tento půlmaraton, jako svůj druhý v životě, ukončil na 125. místě absolutně a 37. v kategorii A, 18 – 39 let.

Jaroslav Máčala