admin

S nástupem června počet běžeckých závodů tradičně poklesl. O minulém víkendu se v regionu konali pouze dva. Po sobotním Jílešovickém prásku se v neděli uskutečnil dvanáctý ročník běhu z náměstí na náměstí ve F-M. Název byl ale letos poněkud zavádějící. Z důvodů (všudepřítomných) rekonstrukcí komunikací byla změna trati. Závod se odehrál na přibližně 800m dlouhém okruhu v Místku. Pro znalce města po startu na náměstí Svobody se běželo ulicemi J. V. Sládka, U staré pošty, kolem polikliniky, Pivovarskou a kolem Alberta zpět na náměstí. Značnou část povrchu tvořily kostky, které vzhledem k počasí zejména v zatáčkách podkluzovali.

Po horké sobotě se v noci zatáhlo a obloha nevěštila nic dobrého. Ráno v Ostravě ještě nepršelo, ovšem cestou do F-M se situace změnila a z nebe padaly provazce vody. Nejvíce to bohužel odnesli děti, protože v době jejích závodů byl liják největší. Hlavní běh odstartoval primátor města v 11:00 ještě za silného deště, který ale postupně ustával. Na startovní čáru se postavilo 84 běžců, které čekalo 6 kol. Vítězem se stal Michal Poledník v čase 15:48 před Janem Tesarčíkem.

Naše zastoupení bylo docela početné a úspěšné. Honza Fousek v prvním závodě po zdravotní pauze skončil třetí v kat. do 34 let za 16:30. Marek Škapa byl rovněž třetí v kat. 45-54 let (17:15) následován Danem Šindelkem (17:38). U Dana je třeba se pozastavit. Na start totiž nastoupil pouhých 24 hodin po Mad-race. Pro neznalé jedná se o náročný překážkový závod na Vaňkově kopci u Ostravy. Dan startoval v podobném závodě poprvé v životě, navíc bez jakékoliv speciální přípravy a ani moc nevěděl, do čeho jde. Přes tento handicap obsadil vynikající desáté místo v absolutním pořadí v konkurenci několika stovek účastníků. Klobouk dolů!

Dalším naším zástupcem na bedně v F-M byl Roman Slowioczek, který v kat. nad 55 obsadil druhé místo za 18:32. Jarda Kuncek skončil 15. v kat. 35-44 (19:49). Jedinou odvážnou ženou z našeho oddílu, kterou neodradilo špatné počasí, byla Jana Kilarová a časem 23:36 skončila šestá.

Závod v režií AK Slezan Frýdek-Místek byl opět výborně připraven. Za nulové startovné byl v cíli připraven raut včetně ochutnávky nových piv Místečák a Frýdečák. Nechyběla tombola a pro nejlepší spousta cen. A ani to počasí nakonec nebylo nejhorší. Kapky deště člověka osvěžili, byl lepší vzduch a výborně se dýchalo. ( P.S. přiznává to i autor článku, o kterém je známo, že má rád zcela jiné počasí…)

Marek Škapa

Po roční pauze se do běžecké termínovky vrátil již zavedený a pro svůj profil také náročný závod Jilešovický Prásk. Tento závod nikdy nebude přitahovat masu závodníků jako je tomu u komerčních akci, které se pyšní vysokým startovným a různými lákadly na peněženky hobíků. Za to nabízí trať, která se sice celá běží po asfaltu, ale je náročná na dlouhé stoupání a táhlé seběhy. A právě takový profil nás může posunout výkonnostně nahoru. Specifické je také to, že 6,5 km okruh se běží dvakrát, každé kolo v jiném směru, jen muži v kategorii nad 60 let a ženy běží kolo jedno.

Z něžného pohlaví v sobotu dorazily jen tři odvážlivé a tak měly všechny již předem jisté místo na stupních vítězů. Nejrychleji do cíle doběhla jediná zástupkyně kategorie do 34 let Hana Legerská (SSK Vítkovice) a to v čase 32:49 min. Pak již následovaly naše zástupkyně, obě v kategorii nad 35 let, Jana Kilarová 39:52 a Věra Božová 45:45 min. Další naší zástupci na jedno kolo: Jaroslav Hrabuška 35:08 a 2. místo v kategorii, Alfons Vytisk 35:38 a 3. místo v kategorii, Pavel Pivko 36:43 a Václav Procházka 43:31 a 2. místo v kategorii.

Na distanci 15 km to byl souboj o prvenství mezi našimi závodníky. Pro vítězství si doběhl Ondřej Dominik 58:56 a na druhé místo tak odsunul svého klubového kolegu Marka Škapu 59:33 min. Třetí do cíle dorazil Petr Hvolka (Kilpi Racing Team) 1:01:06. Hned za touto trojicí doběhl vítěz kategorie nad 50 let náš Petr Škrabánek 1:03:02 min. Stejně jako u žen i v mužích byl v nejmladší věkové kategorii pouze jeden zástupce a tak se z vítězství mohl premiérově radovat náš Ivan Karas 1:11:01 min.

Foto od povzbuzující fanynky Zuzky: https://imgur.com/a/67LI7Wz

Stále je možná registrace běžců na T-Mobile olympijský běh v Ostravě Porubě konaný ve středu 20. června 2018. Ti, kteří se přihlásí do 11. června, budou mít startovné 500,- Kč. Následně bude cena startovního balíčku navýšena na 650,- Kč. Nově nebude možné registrovat se na místě v den závodu. Využijte proto včas tuto online registraci. Registrovat se můžete zde: https://www.olympijskybeh.cz/zavody/ostrava-2018/

Do Polské Ostroleky na pulmaraton jsme vyjeli o den dřív a po cestě se stavili do městečka Klembow se nacházi asi 50 km za Waršavou kde se běžela v sobotu desítka. V této části Polska jsou převážně zemědělské usedlosti a statky, pole střídají borovicové lesy. Takže trať  desítky byla opravdu pěkná a náročná zároveň, v rovině přesto často v písku, šotolině nebo klikatými stezky lesem. Mě se běželo dost těžce, to jsem zjistila hned po druhém kilometru, někdy jsou prostě nohy tuhé a nechce se jim zvedat 🙂 ….sic to mohlo být po páteční tréninkovém závodu na Ostré Hůrce, brzkou a dlouhou cestou nebo změnou počasí – projeli jsme bouřkovými mraky a pro krupobití dokonce skoro stáli…ale Bělorusku jsem prostě pustila už na 3. kilometru před sebe a nechtělo se mi s ní soupeřit…. V cíli se mě však zeptala, zda-li jedu do Ostroleky na zítřejší pulmaraton a samozřejmě ve mě vzbudila pochyby o obhajobě třetí výhry v ženách na tomto pulmaratonu….no co už, uvidíme zítra…..

Ottovi známi na nás v Ostrolece už čekali, já jsem šla po večeři spánkem nabírat sílu :-), zatímco Otta a naši hostitelé si měli o čem povídat. Po nočním vydatném dešti to vypadalo na slunečný a horky den. Na start nás bylo kolem 200, běžela se desítka a pulmaraton. Tentokrát jsem si Bělorusku před sebe nepustila, na obrátce na 11. km jsem viděla, že už ztrácí asi 800m. Vyhrála jsem v čase 1:22:10 hod, před druhou Běloruskou. Třetí vítězství na tomto pulmaratonu v řadě – z toho mám radost!

Poprvé jsem na jednom závodě stala třikrát na stupních. Když mě pozvali po třetí na pódium ani nevím, za co to bylo.

Naši známí založili běžeckou skupinu – BBL – běgam bo lubím – je jich asi 70 a scházejí se nejen na běžecké tréninky. Odpoledne po závodě se sešli na piknik u řeky, kousek od cyklostezky, každý si dovezl deku a něco na občerstvení, rozebírali závod, trénink, povídali o životě… Byl to pro mě pěkný víkend!

Petra Pastorová

„Vyběhněte s Děkanem“ toto je výzva všem studentům a zaměstnancům obchodní podnikatelské fakulty Slezské univerzity Opava v Karviné a nejen jim. V kategorii ostatní byl zbytek těch, kteří si chtěli prostě jenom zaběhnout pro radost. Oproti loňskému roku letos 23. května 2018 běželo méně běžců a to 74 a 7 štafet. Start byl v 16:30 hod. a nesměli chybět, jak obhájce prvních míst za minulé tři ročníky Marek Škapa z MK Seitl Ostrava, tak i obhájce loňského druhého místa Stanislav Záleský z AO Slavia Havířov. Dalšími adepty byl Petr Chovanec z BK SAK Karviná, Rostislav Pietrzyk , ale velké překvapení náš Ondřej Dominik z MK Seitl Ostrava, který nakonec v samotném závodě na 5,3 km diktoval velmi slušné tempo kolem 18 km/h. To se snažili akceptovat pouze Stanislav Záleský a náš Marek, který jako loni na začátku tratě se držel za Standou a nakonec musel jít před něj, pokud nechtěl, aby mu Ondřej utekl. V druhé polovině trati již bylo jasné, kdo bude stát na bedně, ale ne na kterém místě. To se ukázalo až 1,5 km před cílem, kdy Ondřej s Markem začali stupňovat své tempo a Standa si je držel na dohled. A jak to dopadlo? V teplém slunečném počasí, které miluje snad jen náš Marek, byl nakonec na 1. místě Ondra Dominik s časem 18´33“/18,11km/h. O pár metrů a 07“ za Ondrou doběhl Marek Škapa s časem18´40“/18,00km/h a na 3. místě Stanislav Záleský s časem 18´55“/17,76km/h. Oba za Odrou si vylepšili osobáky z loňska. Se ztrátou 1´18“ a také pěkným časem 19´51“/16,93km/h doběhl na pěkném 4. místě Petr Chovanec z BK SAK Karviná. Další na 5. místě se umístil Rostislav Pietrzyk 20´22“/16,50km/h a 6. místo Daniel Monczka 21´56“/15,32km/h. Naši kluci si vítězství vychutnali plnými doušky. Marek ihned si byl po závodu koupit jontovo-chmelový nápoj, kterým doplnil ztracenou energii. A pokud čekáte informaci o tom, kdo hlídal ze zadu běžce a držel si stále 10´odstup za naším Odrou, tak to byla má maličkost Dědek. Kamarádi běžci umístil jsem na celkovém pěkném 42. místě s časem 28´33“/11,77km/h. Jo nic moc?  Vloni 64. místo a čas rychlejší než loni, ale je to jen o pár sekund a to se počítá přeci. Nebo ne?  Byl to moc pěkný závod a pořadatelský na velmi dobré úrovni, včetně startovného.  Žádná velká komerce, ale kamarádské prostředí.
Na závěr bych chtěl popřát nejen Ondrovi a Markovi k vítězství, ale všem naším běžcům i běžkyním v oddíle, kterým se doposud dařilo něco vyhrát na běžeckých závodech, ale i těm co dokázali doběhnout každý závod a nevzdali to. Nakonec přeji Petře Pastorové k titulu Maratonská mistryní ČR, který oslavovala na našem oddílovém hřišti. Peťko dodatečně popřeji osobně.

Jiří Kruliš

Hlučínský půlmaraton, sobota 26. května 2018

Šest maratonů + jeden ultra = pokaždé bedna! To je vizitka naší nejnovější oddílové kolegyně Marcely Čadové z Ruprechtova u Vyškova. Má to v genech, jelikož je dcerou Mildy Bayera, jehož jméno má ve světě triatlonu stejný zvuk jako prezidentovo mezi ultramaratonci.

Na členství v MK Seitl Ostrava kývá přibližně hodinu před startem Hlučínského půl (i celého) maratonu, a aby neslyšela žáby u vody, cpe si do uší sluchátka s „rychlou taneční hudbou“. Nicméně rychlejší byla oddílová běžkyně Lucie Kašparová.

MK Seitl má každopádně v ženách první (Lucie = 3:45:18 a výhra v kategorii) i druhé (Marcela = 3:48:96, výhra v kategorii a osobák navrch) místo. V mužích je to ještě zřetelnější – tam nedává šanci naprosto nikomu hlučínský milovník old school hardcoru a thrash metalu Jiří Pytlík finišující za 02:58:25! Petr Škrabánek (3:03:07) je celkově třetí a první ve své kategorii. Stanislav Kováček dobíhá za 3:31:11 a Libor Svozil za 5:43:28, ten doprovází Kláru Švarcovou a pouští ji galantně o patnáct setin sekundy, bere tím poslední místo. Já mám splněn třetím rokem po sobě květnový plán; třetí maraton ve třech týdnech – po Lošticích a Jistebníku – je znovu nejrychlejší (4:16:55).

Hlučínský půlmaraton je sice vypsán jako hlavní závod na 21,0975 kilometru, nicméně „péče“, jaké se dostává od organizačního týmu Gabky & spol. právě maratoncům, se hned tak nevidí. Jak se stará o běžce na půlce, nevím …. My máme originální medaile, plyšové potvůrky, jakýsi poukaz (odvlečený fyzioterapeutkou) a foto pěkně pokupě. Hlučínští pořadatelé to umí na jedničku, jen škoda, že se nepodařilo lapit zkurvysyna, přemisťujícího fáborky označující trať.

Půlmaratonci z MKS v Hlučíně:

Daniel Šindelek 1:30:12, celkově sedmý a druhý v kategorii

Marek Škapa 1:33:04, celkově osmý a třetí v kategorii

Ivan Karas 1:44:14

Tomáš Lipina 1:44:29

Jaroslav Hrabuška 1:58:12, celkově šedesátý třetí a druhý v kategorii

Radek Luksza

Jistebnický VH Půlmaraton (maraton, čtvrtmaraton i méně), sobota 19. května 2018

Vzhledem ke členské základně MK Seitl Ostrava byla účast na 8. ročníku Jistebnického VH Půlmaratonu bídná a nespravila to ani prezidentova dcera u časomíry. Že jsem byl na nejdelší trati sám, to se jaksi rozumělo předem (UltraLibor běžel ve Slovinsku) a na hlavním – půlmaratonském – závodě zachraňovali klubové barvy Danuše Škrdová (vyhrála v kategorii za 1:51:28) a nováček Ivan Karas (zabloudil = 1:46:56); ten ostatně jako jediný z účastníků v dresu MKS … A s Małym Lucyferem v kočárku se konal comeback sezony: Galerijní ulicí běžela Lenka Hehejíková 3,6 km za 25:24!

Počasí přitom běžcům – nikoliv tak už návštěvníkům jistebnického stadionu, kteří dorazili s dětmi za atrakcemi – přálo. Zejména první hodinu po startu. Pak se objevovalo sluníčko stále častěji a s ním i  vyšší teploty. Někteří prý závod vynechali v obavě z bahna, ale to nebylo nijak hrozné a dalo se mu docela vyhýbat.

Můj čas na 41. maratonu s číslem 41 byl 4:24:54. Horší jsem si ani nesměl dovolit, neboť hned po běhu i povinné (netekla teplá) sprše se jelo do Gliwic, kde opět došlo na „ideální spojení“. Po maratonu následoval heavymetalový koncert Manilla Road. Ve výsledcích se poté dokonce objevilo mé 3. místo v kategorii… nakonec, týden po Lošticích, proč ne!?

Radek

O uplynulém víkendu se opět v našem kraji uskutečnila celá řada závodů. Dokonce se dá říci, že to byl víkend jeden z nejnabitějších. A prim tentokrát hráli hlavně běhy do vrchu. Na území naších krásných Beskyd se konaly hned tři. A je radostné, že na všech měl náš oddíl nejen zastoupení, ale dokonce umístění na stupních vítězů.

V sobotu se běžel jubilejní již 30. ročník běhu na Velký Javorník, který je součástí Českého poháru v běhu do vrchu. Na náročnou 10,2 km dlouhou trat, která startuje od skokanských můstků ve Frenštátě pod Radhoštěm, se vydala dvojice naších členů. Libuše Kuchařová se v kat. D umístila na výborném třetím místě za čas 1:13:47. Tomáš Lipina v mužích C skončil pátý za čas 54:17.

Rovněž v sobotu jen o pár kilometrů dál uskutečnil Jarní Kubánkov. Jedná se o akci, kterou pořádá BK Kubánkov dvakrát ročně. Účastníci mají na výběr 8 nebo 16 km se startem na hřišti v Chlebovicích. (neplést s podobným závodem, který se běhá z Palkovic) I když se jedná o závod mladý je již velmi populární. O tom svědčí, že kapacita 200 startujících je vždy předem vyprodaná. A mezi nimi se opět neztratili naší zástupci. Na delší trati skončil Martin Hořínek 9. v M39 (1:15:15). Na kratší vzdálenosti Dan Šindelek doběhl mezi více než stovkou účastníků jako čtvrtý celkově a hlavně jako vítěz kat. M59 (38:11). Velká gratulace!

V neděli se pak v Těšínských Beskydech konal 17. ročník Memoriálu Mariána Kluse v běhu na Javorový vrch u Třince. Za slunečného počasí se na start postavilo 180 běžců všech věkových kategorií. Trasa vede od spodní stanice lanovky v Oldřichovicích krátkým úsekem po asfaltu a pokračuje sjezdovkou, aby pak odbočila na vrstevnici a mírným stoupáním po lesních cestách se vrátila pod vrcholem zpět na sjezdovku. Celková délka činí 3,2 km s převýšením 470m.

Závodů se v posledních letech účastním pravidelně a patří mezi mé oblíbené. Většinou vychází počasí, startovné je rozumné, na startu dostanete vždy nějaký dárek, v cíli klobásu a piva můžete vypít, kolik chcete. Vítězové pak obdrží tolik cen, že mají problém je snést zpět z kopce dolů. Nechybí bohatá tombola a hlavně se jedná o pohodovou akci. Abych jen nechválil, najdou se i zápory. Např. ve výsledcích jsou skoro každý rok nějaké chyby a výsledková listina Vám přijde na email až někdy časem. Taky je škoda, že se závod koná každoročně ve stejný den jako silniční běh v nedalekém Jablunkově. Z ohlasu přítomných vím, že to na obou snižuje účast.

A jak jsem dopadl? Protože týden po pražském maratonu jsem ještě cítil únavu, tak jsem se nikam zpočátku nehnal a do sjezdovky nabíhal asi  na osmém místě. Tam všichni přecházejí do chůze, a protože chodit umím docela rychle, tak jsem začal pořadím stoupat. Nakonec jsem se dostal i před mého největšího soupeře v kat. B Tomasze Wrobela. Ve finiši jsem sice podlehl orientačnímu běžci Michalu Argalášovi, ale to mi vůbec nevadilo. Třetí místo celkově, první v kategorií do 49 a hlavně osobák na této trati zlepšený o neuvěřitelnou minutu a čtrnáct sekund (22:11) bylo mnohem více, než jsem čekal…

Marek Škapa