Jubilejní Silvestrovský běh Hrabovou

Na poslední den loňského roku připadl jubilejní 30. ročník Hrabovského silvestrovského běhu. Že se tento závod těší veliké oblibě, potvrdila jen pomalu řídnoucí fronta účastníků při prezentaci, díky níž se jako již tradičně posouval začátek startu. Patnáctiminutové zpoždění snad nikomu nedělalo vrásky na čele, aspoň tak byl delší čas na pořádné protažení, rozklusání a omrknutí konkurence. Na start se postavilo celkem 178 závodníků a největší zastoupení měl náš oddíl společně s SSK Vítkovicemi. Co do počtu jsme mladé atlety porazili poměrem 22:15. Co se týče sportovních výkonů, tak jsme se snažili s „mlaďochy“ držet krok, ale dalo by se diplomaticky říct, že u Vítkovic se projevilo mládí a rychlost, zatímco u nás zkušenost a vyzrálost :-).

Ve druhé polovině prvního okruhu se v čele vykrystalizovala pětice nejrychlejších, ze které také vzešel následný vítěz Matouš Vrzala z SSK Vítkovic. Na jeho čas rovných 32 minut ztratil 3 sekundy druhý, oddílový kolega, Vojtěch Bárta. Další 5 sekund nazpět doběhl Jan Zemaník ze Slezanu F-M. Brambora tak zůstala na našeho Honzu Fouska 32:22 min.

Ženské pole s přehledem ovládla Simona Vrzalová z SSK Vítkovic časem 32:50. Druhá doběhla Aneta Chlebíková z TJ TŽ Třinec 33:53 a třetí finišovala naše Petra Pastorová 34:26 min.

Výkony dalších našich závodníků: Marek Škapa 32:54 a 1. místo v kategorii, Ondřej Dominik 33:22 a 2. místo v kategorii, Daniel Šindelek 34:06 a 1. místo v kategorii, Michal Buba 35:10, Stanislav Kováček 37:19, Roman Slowioczek 38:10, Petr Jorníček 39:15, Tomáš Mrajca 39:35, Ivan Karas 40:10, Pavel Juřica 40:52, Magdaléna Drastichová 41:16, Marek Moravec 41:49, Ladislav Dvorský 42:04, Pavel Pivko 42:21 a 2. místo v kategorii, Ladislav Březina 43:44, Jana Kilarová 46:17, Radomír Pach 51:36, Martina Metzová 51:45, Václav Pavelka 52:57 a Václav Procházka 53:22 min.

Ondřej Dominik

Foto: https://www.zonerama.com/Ostrava-Hrabova/Album/4979789

https://fotozajic.rajce.idnes.cz/Silvestrovsky_beh_Hrabovou_30.rocnik_31.12.2018/

Silvestr a novoroční běh do Háje

Na našem stadionu jsme již potřetí oslavili silvestra a celkem se nás sešlo přes dvacet.

Zde se můžete podívat na fotky, jak proběhly oslavy: Foto silvestr na stadioně
Ráno jsem se vydal na pochod z Poruby – smyčky směr Kyjovice Zátiší. Tento pochod pořádala liga 100 a letos se konal již 30. ročník.  Já mám všechny ročníky. 

 

Odpoledne jsme se přemístili do Jilešovic, kde se v 13 hod. běžel novoroční běh do Háje. Trať měřila 5 555 m. V tomto běhu vyhráli naši a to Ondra Dominik a hned za ním doběhla Petra. Celkem běželo 23 startujících, převážně z našeho klubu.

Silvestrovský běh Bohumínem

V Bohumíně se konal 30. 12. již 20. ročník Silvestrovského běhu. Běželo se v parku P. Bezruče na kola, jedno měřilo 700m.

Z našeho klubu zde startovali tři dospělí a jeden žák. Magda Drastichová  běžela 1400m a Ivan Karas 2400m. V žácích si doběhl pro 3. místo mladý Kovaček. Trat‘ dlouhou 1050m v ženách vyhrála Petra.

Start byl v 16:30, takže se běželo za tmy, což v kombinaci bláta a deště nebyly zrovna sprintérské podmínky. Celkem se silvestrovského běhu  zúčastnilo 132 závodníku. Hned po vyhlášení vítězů a předání netradičních cen v podobě metrových štanglí salámu a šampusů byl odpálen tradiční ohňostroj.

 

Cyborg = novoroční tradice

Śłąski Maraton Noworoczny, Chorzów, 1. ledna 2019

Devět československých vytrvalců se podle tabulek na behej.com řídilo 1. ledna 2019 heslem: „Jak na Nový rok, tak po celý rok“. Na maraton jeli dva do Curychu ve Švýcarsku, čtyři ho zaběhli v Žilině hamburgovou formou a ostatní na novoročním Cyborgu v polském Chorzówě.

Pro mne je Park Śłąski něco jako domovská trať a silvestrovské oslavy jsem podřídil Cyborgovi popáté. Libor Svozil dokonce více než podesáté – ten však závodil po půlroce a stačila mu jen půlka, jinak by tabulka obsahovala těch letošních maratonců deset… MK Seitl Ostrava kromě mne a Libora reprezentoval i Standa Jančář (na snímku) a výpravu doplnil velký sběrač maratonů Mirek Vostrý z Berouna.

Na start XIII. Cyborga se letos postavilo rekordních 822 účastníků včetně chodců s kijkami (Nordic Walking) a dokonce vozíčkáře! Z nich osm zvládlo ultramaraton – 49 či 56 kilometrů – a třiašedesát maraton. V tomto ohledu bylo mé celkově sedmadvacáté místo za 4 hodiny 7 minut 26 sekund čipového času potěšením; nejrychlejší Cyborg.

Počasí však nepřálo, z lehkého poprchávání byl ve východní části parku v posledních dvou kolech ohavný liják. Standa v něm končil za 4:54:09. I proto došlo v cíli na konstatování, které snad netřeba překládat: „J…ć źimę, j…ć śnieg, j…ć wiatr, j…ć deszcz i niech źyje wiosna!!!“

Radek Luksza

Jak jsem ujel na kole maraton

Na maraton do Italské Pisy, kde byla přihlášena Petra, jsem ji chtěl doprovodit na kole. Už déle než dva roky jsem zlenivěl a nic nedělám, jenom sem tam doprovodím Petru na kole, při delším tréninku.
Před měsícem jsem šel na masáž do Frýdlantu nad Ostravici, protože mě dost bolelo koleno na pravé noze. Byla to spíš taková masáž, kde mě jenom mačkala body na nohou. Zažala tou levou nohou, kterou mám zdravou. A  byla to taková bolest, že jsem měl oči zatlačené skoro až na druhé straně hlavy. Měl jsem co dělat, abych bolest vydržel a  nekřičel. To už jsem měl obavy, když mě bude dělat tu bolavou – pravou nohu. Ale k mému překvapení to bylo v pohodě. Paní mi říkala, že tak dva dny bude noha bolet. Jo kdyby to tak bylo. Bolí mě dodneška a k mému nemilému překvapení – ta zdravá, bolí tak, že musím kulhat.
Takže ještě týden před odjezdem do Itálie si šla Petra zaběhnout 20 km a já jsem jel na kole sní. Už samotné nastoupení na kolo byl pro mne obrovský problém, protože jsem nemohl nohu ani přehodit přes sedlo právě pro velkou bolest. Trvalo mě to asi 10 min., než jsem přišel, jak na to.  Musel jsem kolo položit na zem a překročit jednou nohou a kolo pomalu zvedat. Konečně se mi podařilo na kolo nasednout. Vyrazili  jsme a já měl co dělat abych Petře stačil. Zrovna Petře se nechtělo běžet po rovině a vybrala si v Porubě u Myslivny les. Takže kopce nahoru a dolu. Přitom běžela po pěti minutách na km. Dokonce, když jsem jel do kopce, tak mě Petra tlačila, abych ho vyjel. No nějak jsem to zvládl.
Ve středu jsme vyrazili směr Itálie. První zastávku jsme měli v Benátkách. Auto jsme museli nechat na kraji města v garáží. Měli jsme jít asi 3 km pěšky do hotelu. No to bylo něco pro mé nohy. Při cestě  do hotelu jsme přešli tak dvacet mostu přes kanály. A  ještě k tomu jsem tahal kufr. Petra v ruce měla mobil s navigací a hledala adresu hotelu. Ale v úzkých uličkách se signál ztrácel a tak místo asi  3 km jsem ušel 5 km. Pak jsme došli ke kanálu a měli jsme se dostat na druhou stranu lodi. Stáli jsme na betonovém molu a mi se tak začala třepala pravá noha, že jsem byl z toho nervozní, jak mi nervy na nohou škubou. Rukama jsem si držel pravé koleno, aby se noha tak netřepala.  Až mi Petra řekla, že to jede loď a hýbe se molo od vln. Konečně jsme došli do hotelu. No recepce v prvním patře a pokoj ve třetím patře, takže zase schody.  Druhý den jsme se z hotelu šli projít městem. Naštěstí jsme měli hotel v centru Benátek. Naštěstí cesta zpět byla kratší. Protože už jsme nebloudili. Po prohlídce jsme šli zpět k autu a jeli směr v Florencie.
Opět jsme spali v centru, ale problém byl se zaparkováním auta. Petru jsem vysadil u hotelu a já jel hledat místo na parkování. Podařilo se mě ho zaparkovat na nádraží asi 1,4 km od hotelu. Než jsem našel hotel, tak asi třikrát jsem došel na jedno místo. Už jsem myslel, že budu chodit do rána. Řekl jsem si, že pojedu taxíkem. Když jsem mu řekl, kam chci jet, tak si mysle že si dělám srandu. Nechtěl mě vzít a až potom mi vysvětlil, že jsem 400 m od hotelu. Ukázal směr a já konečně po jedné a půl hodině došel do hotelu. V hotelu byla taková zima že jsme spali v teplákách. Nešlo dovřít okno.
Druhý den Petra běžela po památkách a já jsem jel za ni na kole. Musel jsem sice jezdit v protisměru a mezi turisty, ale aspoň jsem něco viděl. Konečně odpoledne odjezd směr Pisa a ubytovali  v hotelu, kde jsme bydleli v přízemí – uf!
Další den byl start maratonu kousek od šikmé věže a cíl přímo u věže, běžel se jeden velký okruh. Jak jsem vytahoval kolo z kufru, tak se mě podařilo zadní kolo zaháčit o sedadlo na autě a podařilo se mě potáhnout za lanko na zadním kole. Takže nešlo brzdit zadním kolem. Mezi tím se šla Petra rozklusat na závod a měla na zádech batoh. No než jsem opět nasedl na kolo, Petra už byla fuč. Tak jsem jel ke startu a hledal jsem ji. Asi 15 min. před startem jsem ji našel, jak běhá rovinky a batoh na zádech. Petra byla na mě naštvaná a už myslela že poběží s batohem. Start byl v 10 hod a  já vyjel na kole o něco dřív. Na třetím km jsem čekal na Petru, poté jsem jel sní. Naštěstí trať byla rovinatá. Ale bylo dost chladno a skoro pořád protivítr. Měl jsem co dělat v tom protivětru. Petra běžela první půlku za 1:21 hod. na třetím místě. Potom kolem 27. km jsme dorazili k moři, kde dost foukalo a já měl co dělat abych Petře stačil. Na posledních 8 km už Petra slábla, byla promrzlá a chytala křeče a tak nás přeběhla jedna běžkyně. Já opět 3 km před cílem jsem jel do cíle, abych mohl Petru v cíli vyfotit. Asi 500 m před cílem byly po obou stranách zábrany a plno diváku. Než jsem se probral k cíli tak jsem akorát mohl Petře vyfotit  záda, jak dobíhá.
Jo mimochodem – Petra doběhla na 4. místě v čase 2:49:24 hod.

Silvestr na našem stadionu

Stejně jako tomu bylo v uplynulých letech, bychom i letos rádi uspořádali na našem stadionu v Ostravě – Martinově silvestrovskou párty. Začátek celé akce bude od 18 hodin. Zváni jsou nejen členové oddílu, ale také přátelé a podporovatelé. Sebou si doneste něco k pojídání, popíjení a dobrou náladu.

Konečné výsledky Moravskoslezského běžeckého poháru 2018

Štěpánským během Porubou byl zakončen letošní ročník MBP 2018. Celkovými vítězi se stali Ondřej Dominik (MK Seitl Ostrava) a Ivana Zbořilová (BK SaK Ložiska Karviná). O tom, kde proběhne vyhlášení, budeme informovat v nejbližší době. Konečné hodnocení poháru najdete zde: VÝSLEDKY

Případné připomínky, úpravu nebo doplnění výsledků, prosím, piště do komentářů.

Nový ročník MBP 2019 odstartuje 23. února v Ostravě Třebovicích Memoriálem Františka Ohery a to půlmaratonskou distancí. Veškeré podrobnosti o poháru, bodování, finančních odměnách a seznam závodů přineseme v následujících dnech.

Celkový přehled závodníků a závodnic, kteří dosáhli na finanční odměny:

Muži celkově:

  1. Ondřej Dominik
  2. Daniel Šindelek
  3. Petr Škrabánek
  4. Petr Hvolka
  5. Marek Škapa

Ženy celkově:

  1. Ivana Zbořilová
  2. Magdaléna Drastichová
  3. Jana Dominiková
  4. Petra Pastorová
  5. Jana Kilarová

Muži do 39 let

  1. Vojtěch Gruchala
  2. Tomáš Wrona
  3. Ivan Karas

Muži 40-49 let

  1. Ondřej Dominik
  2. Marek Škapa
  3. Petr Hvolka

Muži 50-59 let

  1. Daniel Šindelek
  2. Petr Škrabánek
  3. Roman Baláž

Muži 60-69 let

  1. Jaroslav Kondel
  2. Alfons Vytisk
  3. Petr Jadrníček

Muži nad 70 let

  1. Václav Procházka
  2. Dědek Beskydský
  3. Emil Trombík

Ženy do 34 let

  1. Magdaléna Drastichová
  2. Lucie Kasinová
  3. Hana Legerská

Ženy 35-44 let

  1. Ivana Zbořilová
  2. Jana Dominiková
  3. Petra Pastorová

Ženy nad 45 let

  1. Jana Kilarová
  2. Věra Krejzlová
  3. Iva Pachtová

Všem umístěným GRATULUJEME!

Silvestrovské běhy

Nevíte kde si spálit přebytečné vánoční kalorie?

Možností je opravdu více:

30.12. Silvestrovský běh Bohumínem

31.12. 35. ročník Silvestrovského běhu na 10 km Karviná

31.12. Silvestrovský běh Hrabovou

1.1. Jilešovice – „Novoroční (radostný) běh do Háje a zpět“

1.1. Pozvání na Novoroční pochod:
Novoroční pochod za zdravím se uskuteční 1.1.2019 na trase z Poruby do Horní Lhoty – Zátiší. Trasa 14 km vede po turisticky značených stezkách a končí v Restauraci „U Tondy“ Registrace k pochodu je od 8:30 do 10:00 hod. na tramvajové smyčce na Vřesinské ulici. Trasu lze absolvovat Hvězdicovým způsobem a také s ohledem na panující klimatické podmínky. Všichni účastníci obdrží pamětní diplom, horký čaj s tatrankou v cíli a hodnotné dárky podle možností pořadatelů.

Zve pořádající TJ Liga stovkařů Ostrava, z.s.

Štěpánský běh Porubou

Toho rána na Štěpána se to na porubském atletickém stadioně, jako každým rokem již přes slušných 40 let, začalo hemžit cupitavými kroky běžeckých tenisek, mnohdy ještě transparentně zářícími novotou, zřejmě rovnou vystaveny závodnímu testu po vánoční nadílce pod stromečkem. Jedny tyto tenisky měl na sobě i favorit a obhájce z roku minulého, Martin Ocásek, a tak si snad posledně druhý Petr Muras mohl tajně doufat, že mu třebas při závodě odpadne vložka, a nepoběží i přesto jak onehda ten jakýsi Kipchoge v Berlíně. Snad šlo o blaf. Např. O.Dominik tradičně blafoval tím, že nenaběhal nic, P.Muras, že teď až moc, a např. Tomáš Lipina, že zase jen chodí na procházky a drtivá většina ostatních tradičně kontrovala vánoční dietou a rýmičkami. Po startu se, v docela přívětivých podmínkách, tradičně klusalo až na vrch k onomu Tuzexu (nejsem pamětníkem), a přeběhlo rázně na protější chodník, směrem na sever, ovšem náhle se začalo závodit již o pár set metrů dříve než loni, snad v onen moment, kdy veteránská sršní letka se rozhodla běžet kratší variantou po cestě, což rozohnilo trio Ocásek, Turek a Muras, a náhle se trhli, přičemž první dva zmiňovaní začali mít brzo jasně navrch, a třetí Muras rezignoval na jejich tempo i přes krátkou detour, kdy se oba snad rozhodli dokoupit dárky v Tescu, místo přeběhu přechodu do Třebovic. Naopak na záda Murase se dotáhl Ivanov, a s větším odstupem v dáli to kontroloval Ondřej Dominik s Markem Radomským. Petra tak přemohly tradiční pocity defétismu, ovšem na výškové prémii v polovině závodu uplatnil svůj trénink z Tyrolska a urval se, stále však sledujíc jen v dáli duo Ocásek, Turek, kteří lamentovali nad tím, zda je lepší chodník, či silnice. Velkou roli zde sehrála také naše Jana Dominiková u kruhového objezdu, která se oddává tréninkové pauze, podporujíc běžce v jejich souboji s orientačními nástrahami tohoto věhlasného běhu. Škoda, že oba výše zmíněné nenasměrovala na odbočku do Děhylova.

Situaci na čele ovlivnily hlavně lehké seběhy, kdy Turek nestačil na Ocáskovic tempo, a ten tak doběhl do cíle jen něco přes patnáct sekund za traťovým rekordem Aleše Mika, s minutovým náskokem na Lukáše Turka, a dále na Petra Murase, který si po většinu závodu také musel pomoci sám, jako v povídkách knížky o půlnočních běžcích. Na obhajobu druhého místa nestačilo zlepšení téměř o minutu a dvacet sekund (47:06) Na šestém místě doběhnul Ondřej Dominik, taktéž v markantním zlepšení o minutu a osm sekund (48:21), následován Markem Škapou, v čase 49:03. Není asi tajemstvím, že opanovali svou kategorii, kde fota z pódia jsou jedno od druhého již k nerozeznání. Protože ohledně účasti Simony Vrzalové zůstalo jen u zákulisních spekulací, první ženou byla bez větších potíží naše Petra Pastorová v čase 50:20, následována Danem Šindelkem (50:39), Michalem Bubou (50:57), Petrem Škrabánkem (51:33), Petrem Jorníčkem (57:41), Láďou Dvorským (58:11), Tomášem Lipinou (59:00), Magdalénou Drastichovou (59:58), Otmarem Pospíšilem (1:00:21), Ivou Pachtovou (1:00:37), Markem Moravcem (1:01:02), Ivanem Karasem (1:02:54), Ladislavem Březinou (1:04:15), Janou Kilárovou (1:07:03), Martinou Meczovou (1:16:08), Václavem Pavelkou a jeho jmenovcem Procházkou, shodně za 1:16:33, a zástup naších běžců uzavřel Georgis Fasulis (1:22:28).

I přesto, že většina obchodních center byla přes svátky zavřena, atmosféru v těchto obludáriích jsme si připomenuli při závěrečné tombole, jejíž vyhlašování připomenulo vyřazení zlevněného másla ve skladu v Kauflandu, a všici se počali vrhat na ceny s entuziasmem až věru nebezpečným.

Přeji hezký zbytek vánočních prázdnin!

Petr Muras

Foto: https://fotozajic.rajce.idnes.cz/Stepansky_beh_Porubou_26._prosince_2018_41._rocnik/

Běh Hlučínem

V Hlučíně se běžel již 11. ročník a na startu na náměstí se postavilo 37 startujících a z toho 11 žen. Startovné  bylo zdarma a to se u nás nevidí. Jedině na Slovensku v Bardějově. Po závodě v cíli byl čaj a vynikající vánočka. Na startu stála i naše Petra, která dopoledne běžela Štěpánský běh Porubou na 13 km, v kterém v ženách zvítězila celkově. K velkému překvapení Petra vyhrála celkově v Hlučíně na 4 km i mezi muži. Byl to její první závod, kdy porazila i muže.
Petra zaběhla 3,7 km trať za 13:47 min.
„Do čela jsem se dostala hned po 1.km, i když nohy jsem měla trochu ztuhlé po dopoledním Štěpánském běhu. Nejsem vůbec zvyklá běžet první, takže jsem byla hodně nejistá, kudy mám běžet, přestože pořadatelé stáli na křižovatkách a ukazovali…prostě jistější jsem, když se zavěsím za nějakého běžce :-). Ale pořadatelé jak Hlučínského běhu, tak Štepánského běhu Porubou zvládli organizaci na výbornou!“