admin

Zimní měsíce poskytují lidem, zimě neholdujícím, možnost závodit v hale. Ti, věnující se středním tratím, především mladší rychlíci juniorského věku, se bez ni neobejdou. Významným milníkem budiž již pár let stojící hala v Ostravě. Díky ni se letos pár našich členů zúčastnilo dvou veřejných závodů na 1500 a 3000 metrů + jedna naše účast na mistrovství Moravy a Slezska.

Veřejný závod na 1500 m (22.1.)

Ještě o lednovém večeru odstartovala o hodině šesté patnáctka. Hned v první zatáčce se vydal na vlastní časovku Martin Zajíc z VSK Brno, a Petr, v té chvíli se zařazujíc za Slaného ze Sokola Opavy, na to reagoval pozdě, přesto se taky vydal na útěk. Díra tak byla nejen za Zajícem, ale 50 metrů i za Petrem, a dalších změn se nedostalo. Zajíc rozhodně roli zajíce neplnil ve smyslu žargonu atletického a utekl v čase 4:14. Petr finišoval za 4:23, záhy již v hustším balíku si udělal osobák Ondra Dominik za 4:43. Halový osobák si udělal také Dan Šindelek (4:45), ovšem jeho o pár tříd lepší osobák (4:28 venku, z roku 2007) již pamatuje doby data staršího 🙂 Tím však osobáky nekončí. Dosáhl jej i Marek, v čase 4:57.

Mezi ženami vyhrála Petra Pastorová s náskokem snad o 150 m, v čase 4:56 (taktéž osobní rekord!). Pátá doběhla Magdalena Drastichová, v čase 5:51.

Výsledky:

https://online.atletika.cz/vysledky/38258

 

Mistrovství Moravy a Slezska (3.2.)

Petr Muras se přihlásil na trojku i 1500m naráz. U patnáctistovky spíše i doufal, že bude vyškrtnut. Útoku na devět minut však nenapomohlo zařazení do pomalejšího rozběhu (koneckonců, nebylo to možné podpořit žádným lepším časem za tu chvíli běhání). Ve smíšeném rozběhu s juniory se po prvním pomalém kiláku (3:06) rozhodl jít do čela, a záhy všichni odpadli, až na visícího slováka Nevedela (mimo soutěž), který se jen vezl a udolal Petra na poslední dvoustovce. Výsledný čas 9:21 (pátý muž) tak byl určitě zklamáním, ale díky němu bude příště rychlý rozběh 🙂 V tomto Petr a slovenský závodník dali všem ostatním kolo.

1500m, po pár hodinách, za 4:23, už byla spíše jen křeč.

Výsledky:

https://online.atletika.cz/vysledky/36600/160

 

Veřejný závod na 3000 m (19.2.)

I když Jana Fouska prý bolí z haly nohy a Petr se přišel do haly jen vyvalit na žíněnku, i tak zvítězil náš běžec, Ondra Dominik, v čase 10:02:71. Martin Ručka z Vítkovic, leč po nemoci, za ním zaostal o pět sekund. Setiny jsou uvedeny záměrně, protože Ondra zaběhnul na setinu stejný čas jako loni! Možná se měl soustředit spíše na pokoření 10-minutové hranice (což se mu již povedlo na venkovní dráze), místo této kuriozity 🙂 O třináct sekund byla pomalejší, mezi ženami první, Petra Pastorová, za kterou jen o tři sekundy zaostala Hana Homolková z Nového Města na Moravě, skoro o dvacet let mladší.

Výsledky:

https://online.atletika.cz/vysledky/38260/160

V měsíci březnu se nám již naplno rozběhne běžecká sezóna. A v pohotovosti mohou být především závodníci, kteří se aktivně účastní Moravskoslezského běžeckého poháru. Sbírat body do poháru můžou celkem na třech závodech.

V sobotu 2. března budou mít první možnost v Ludgeřovicích na oblíbené Ludgeřovické patnáctce. Jedná se o jubilejní 10. ročník a start je v areálu místního TJ v 10:00 hodin.

V neděli 10. března v 9:00 hodin startuje v Kobeřicích od hřiště prestižní Kobeřická dvacítka.

V sobotu 23. března se bude závodit v Ostravě – Bělském lese. Jarní RUNdál je závod na 5 km a je specifický tím, že se startuje odděleně podle pohlaví. Ženy mají start v 11:00 hodin a muži vyběhnou na trať v 12:00 hodin.

Od 1.3. se automaticky navyšuje startovné na Ostrava!!! City Marathon. Registrujte se včas na www.ostravacitymarathon.cz

Rovněž se týká i členů MK Seitl, kteří žádají o 50% slevu.

V sobotu 16. února se konal další ročník Memoriálu Františka Ohery. Maratonci se na start postavili již popatnácté, poloviční trať slavila desáté výročí. Počasí v sobotu připomínalo spíše jaro než podmínky typické pro nejkratší zimní měsíc. Na obloze sluníčko, teplota vysoko nad bodem mrazu, trať suchá a bez sebemenších nástrah a překvapení. A tak byly k vidění hodně zajímavé výkony…

Hana Legerská (SSK Vítkovice) proběhla cílem půlmaratonu jako vítězka v osobním rekordu a spontánně se rozhodla zdolat prvně v životě celý maraton. V cíli jí byl naměřen čas 3:19:31 a mohla tak slavit pomyslný double na obou hlavních tratích. Mezi muži a také celkově nejrychlejší byl Alexandr Borovec 3:08:42 hod. Na druhém místě skončil náš Miroslav Kadlec v čase 3:11:03 hod. Z našeho oddílu ještě maraton zdolali Pavel Sedlák 3:50:31 a Radek Luksza 4:03:25 hod.

O vítězi půlmaratonu bylo jasné již na startu, kdy náš Petr Muras prozradil, jakým tempem chce běžet. Čekal jej sólo závod, neb na jeho úprk vřed neměl nikdo dost odvahy reagovat. Cílem proletěl v osobním rekordu 1:15:11 min. Pro druhé místo si doběhl Marek Radomský 1:20:29 a třetí skončil skvěle běžící náš člen Daniel Šindelek 1:21:26 min. Ženská vítězka byla zmíněna již výše a pro doplnění na druhém místě skončila Iva Sýkorová 1:39:47 a třetí naše Magdaléna Drastichová 1:40:53 min. Na půlmaratonu jsme měli početné zastoupení: Ondřej Dominik 1:22:30, Jan Fousek 1:23:59, Daniel Filip 1:25:39, Marek Škapa 1:25:51, Roman Slowioczek 1:33:55, Otmar Pospíšíl 1:43:58, Alfons Vytisk 1:53:21, Jana Kilarová 1:55:54, Marek Moravec 2:08:25, Martina Metzová 2:14:13 a Václav Procházka 2:24:05.

Pro doplnění na čtvrtmaratonské trati jsme měli z našeho oddílu dva zástupce. Nejrychlejší byl Ivan Karas 46:52 a sekundoval mu Jaroslav Hrabuška 1:01:43 hod.

Ondřej Dominik

FOTO

Maraton se v Ostravě běhává minimálně čtyřikrát do roka, a když se přičtou ty v Hlučíně i Jistebníku, tak dokonce šestkrát. A noční závod na 42 195 metrů měl česko-slovenskou premiéru právě v našem městě!

Letos se chystá na 30. března již třetí ročník Ostravského nočního maratonu. Vede opět po přibližně 3,5 km dlouhém okruhu u VŠB a FNO. Maratonci absolvují dvanáct a kousek kola. Klasifikován ale bude každý, kdo zaběhne jen jednou dokola. Může i čtvrtmaraton, půlmaraton…

III. Ostravský noční maraton pod hlavičkou MK Seitl startuje ve 22 hodin, registrace je od 20.30 hodin v klubu Wagon u univerzitních kolejí ve Studentské ulici. Propozice i veškeré další informace jsou v termínovce!

Radek Luksza

V pátek se v Menze Vysoké školy báňské v Ostravě – Porubě konala naše tradiční SEITLPÁRTY. Parketu jako vždy holdovali nadšenci všech věkových skupin. Někteří z řad našich běžců obětovali akci dokonce i předzávodní životosprávu a na start sobotního závodu se postavili v (ne)ideálním rozpoložení :-). Jaká byla párty, si můžete připomenout na pár fotkách a videích pod tímto odkazem: FOTO

V blízké době by se mělo začít s budováním nového běžeckého okruhu, který vyroste v blízkosti Ostravského planetária. Více se dozvíte v článku našeho člena Radka Lukszy: https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/u-planetaria-obnovi-okruh-kde-trenoval-sverazny-ohera-20190213.html

V sobotu 16. února 2019 v Ostravě – Třebovicích bude odstartován Memoriál Františka Ohery a v jeho rámci se poběží podesáté půlmaraton, jenž bude také prvním závodem aktuálního ročníku Moravskoslezského běžeckého poháru. Start je naplánován na 10:00 hodin a běžci najdou zázemí v Chacharkově hospodě LABYRINT u pošty. Tam také po skončení půlmaratonu a vyhlášení výsledků proběhne celkové vyhlášení loňského ročníku MBP. Orientačně je vyhlášení plánováno po 13 hodině a budeme moc rádi, když budou moci být přítomni ti, jenž se jich ocenění týká.

Jak jsem doprovázel Petru na maraton do Muscatu

Letěli jsme do Instabulu z Prahy, kde jsme přestupovali na letadlo směr Muscat. Na místo jsme přistáli kolem 3. hod ranní. Hned po příletu jsme si vyřídili na letišti víza a šli se odbavit. Vše proběhlo bez problému. Ještě jsme zůstali na letišti asi dvě hodiny a vydali se na cestu do hotelu.

Na letišti jsme si vzali taxi a nasedli. Ukázal jsem mu na papíře, do kterého hotelu chceme jet. Problém nastal, že to bylo vytisknuté  v angličtině, jenže písmo nebylo ty jejích klikyháky. Už jsme chtěli vystoupit a jet jiným taxikem. Naštěstí tam bylo telefonní číslo do hotelu a to uměl přečíst. Tak tam zavolal a oni mu vysvětlili, kde sídli.

Tak konečně po 24 km dojeli na místo. Bydleli jsme v centru obchodního částí Muscatu. Město Muscat je rozděleno horami asi na 5 částí.

Hotel byl 500 m od moře.

Odpoledne po odpočinku si šla Petra zaběhat. Já bohužel s těmi mými šmatlavými nohami moc nechodím. Naštěstí jsem měl trekové hole a tak jsem trochu chodil po městě. Tady kupodivu jsem byl já středem pozornosti, místo Petry. Ještě tam neviděli ty moje tyčky.

Hned druhý den mě Petra poslala k holiči se ostřihat a oholit.

Celkem jsem tam seděl 1 hodinu a 20 minut. Masíroval mě hlavu a pomalu 5 krát mě namazal vlasy jakýmsi sajrajtem. No nakonec z šupliku vytáhl jakýsi přístroj a já myslel, že je to vrtačka. Nasadil si to na ruku a zapnul přístroj. Byl to jakýsi vibrátor, kterým mi jezdil od hlavy po ramena. To se mě až zuby začaly třepat.

Konečně jsem byl hotový a došlo k placení. Myslel jsem že to bude pálka, ale na naše peníze jsem zaplatil i s masáži hlavy 60 Kč. Tady holič je skoro co 50 m od sebe, takže na každém rohu.

Druhý den jsme si půjčili a

uto a už jsme byli pohyblivější.

Takže Muscat, který má pět

 

části a dělí je hory. My bydleli v části SEEB. Potom jsme projeli všechny části města. Nejvíc zajímavé bylo, že moře bylo zbarvené zeleně.

Pro Petru byl největší zážitek, když jsem si chtěl zkrátit cestu přes poušť a místo dopravá  – já jel doleva a už to bylo. Samozřejmě jsme zapadli. 

 

Už nešlo nic dělat. Zařadil jsem zpátečku a Petra zkoušela tlačit do kapoty – úplně ji kola zasypaly pískem a auto zapadlo ješte níže. Písek je jiný, než sníh. Tak jsem šel hledat pomoct. Naštěstí jely auta kolem a všichni hned zastavili.

A už se rozjížděl plán jak nás vytáhnout. Jeden s džipem jel na druhou stranu, že nás vytáhne lanem. Všichni byli v bílých sutanách a jeden v černém – a ten to řídil. Šlo se na jednu stranu a auto rozhoupávali, aby se dostal písek pod kola. Potom na druhou stranu a to samé. Jeden vypouštěl z předních kol vzduch. No a po chvílce se podařilo auto vysvobodit s písku. Poplácali se a šlo se dál. To byl asi největší zážitek s Ománu.

 

V pátek se běžel maraton, protože tady mají volno. Start v 6.30 hod. Tady je čas oproti nám posunut o tři hodiny zpět. Ambasadorem závodu a startérkou byla Paula Radcliffová.

Od startu se běžel malý okruh 10 km, kde jsem na Petru čekal a už zde jsem věděl, že to není ono. Přiběhla a ptala se mě jestli mám vodu. Neměl protože jsem nečekal, že na občerstvovačce budou mít jen sladkou vodu.

 

Takže nepila nic. Já šel do auta konečně pro vodu a šel na 34 km, kde jsem jí konečně dál vodu.

Potom kulhal do cíle, kde už Petra byla v cíli.

V cíli byla teplota 29. Petra doběhla na 5 místě a v kategorií první. Před ní doběhli 4 Keňanky. Přitom vloni tady byla jen jedna.

Ještě jsme tu zůstali tři dny a letěli domů.

foto Oman