admin

V úterý 16. července se oproti původním informacím NEKONÁ na martinovském stadionu MKS avizovaná Seitlovecká relativní 10°! Tato akce bude až v pátek 16. srpna. Platí termín úterní dráhy na stadionu VOKD, běží se 5 krát 400 metrů.

27. 6. – 6. 7. 2019, Lomnice v okrese Brno-Venkov a okolí

Sedmadvacátý ročník nejdelšího i nejtěžšího českého etapového běžeckého podniku se silným mezinárodním záběrem přinesl, asi nejen pro mne, zajímavou novinku. A to možnost v rámci té kratší „mini“ varianty běžet kterékoliv tři etapy z celkových sedmi (místo opakování dříve povinné první, čtvrté a sedmé).

Lomnickou jsem odmítl, dobře ji znám, Boskovická letos nevyšla, i začínal jsem tou třetí v pořadí, úterní Blanenskou. MUM jak vyšitý, sluníčko, vedro (okolo třiceti nad nulou) a těžký terén nahoru-dolů. Neseděly mi ale svinské louky! Naopak příjemným byl závěrečný finiš, díky němuž jsem to zachránil pod pět hodin.

Bystřickou páteční etapu už jsem běžel taky, na MUMu jako vůbec první. Tudíž jsem ji zařadil opět. Satanžel bez UltraLibora Svozila, jenž chyběl vůbec! Kombinoval jsem svižnou chůzi ve stoupáních s během v ostatních pasážích, Bystřická se pro mne stala nejhezčí etapou závodu také s nejlepším počasím i časem.

A nakonec sobotní sedmá Cimrmanova, na dvě kola. Na start mne poslali v osm ráno; to se ukázalo jako dobrý taktický tah vzhledem k tropickému vedru, které poté panovalo. Vím, kde jsem zpomalil a promrhal možnost mít letošní nejrychlejší etapu MUMu … Na té se ostatně ukázal další zástupce MK Seitl Standa Jančář.

Blanenská za 4:57, Bystřická za 4:40 a Cimrmanova za 4:43 – což znamenalo MiniMUM 3 ze 7 v celkovém čase 14:21 a pětadvacáté místo. Moravský UltraMaraton, jeho atmosféra, organizátoři a celá patra nadšenců, co se tam sjíždí, mne každopádně potěšily. Až by si jeden řekl, takové Keep it True v běžeckém světě!

Radek Luksza

Letošní Běh Slováckého léta, které se konal včera, so 29. 6., v Uh.Hradišti a jeho okolí, byl zvláštní minimálně už tím, že bylo dost horko. Přesto, že jsme vybíhali do závodu v 17 hodin, tak ještě 30 minut po startu bylo 27st, což je na vytrvalce skutečně až dost, ale někteří jsou zvyklí více, takže třeba mně to až tak nevadilo. Ale k závodu.

Krátký průběh městem, a potom cyklostezka při řece Moravě, po jemných kamíncích a uježděné hlíně, to byla pohoda, stejně tak, jako terénní úsek na okraji Kunovského lesa. Pak už to bylo po zpevněných komunikacích, panelech, a asfaltu, kolem jezer u Ostrožské Nové Vsi, posléze kolem Letu, a přes most nad silničním obchvatem u Kunovského lesa, přes městskou část Štěpnice, a pak už jenom malý kousek zpět na Masarykovo náměstí.

Mým cílem bylo překonat loňských 2h 42min, a to se bezezbytku podařilo, takže 90. místo, 74. v kategorii mužů (byly jen kategorie muži a ženy), a hlavně čas 2:31:44, s kterým jsem maximálně spokojen. Pitný režim byl docela fajn, našlo se i několik ochotných, mimo občerstvovací stanice, kteří poskytli několik doušků vody.

Za mě skvělý, i když díky vedru hodně náročný závod, který byl navíc vypsán až na 21,97 km, takže nakonec více než půlmaraton, ale dobře víte, že takové závody mi vyhovují. Jo, a že vás ostatní z našeho klubu, pozdravuje Ilona Bajerová, v současnosti běžkyně i ultra závodů, včera st. č. 2059.

Jaroslav Máčala

Jak je již tradici, v červnu se na Náměstí Jiřího z Poděbrad v Ostravě – Vítkovicích koná Petropavlovská pouť. A už pár let je také její součástí běžecký závod na 5 km. Tuto sobotu bylo pár věcí trochu jinak, než jsme byli předešle ročníky zvyklí. Tentokrát se neběhaly okruhy v přilehlém Sadu Jožky Jabůrkové, ale trasa obkroužila notnou část Vítkovického obvodu. Trať byla perfektně značená, pořadatelé stáli tam, kde bylo potřeba a závodníci se tak mohli plně soustředit na svůj výkon. Kde však pořadatele pálila bota, bylo jasné příchozím, když viděli dlouhý had vinoucí se od registračního stolečku a museli tak vystát jen pomalu mizící frontu. Také vyhlašování výsledků se neobešlo úplně bez problémů. Do příště je tak na čem zapracovat.

Kdo bude udávat tempo závodu, bylo jasné již na startu, kde se sešli dva Vojtové z SSK Vítkovic. Oba si v podstatě běželi svůj sólo závod, když první v cíli byl v čase 16:24 Vojtěch Bárta následován s osmnácti sekundovou ztrátou Vojtou Schneiderem. Boj o další místo se již odehrával mezi borci z našeho oddílu. Skvělou formu z posledních měsíců proměnil ve třetí příčku Marek Škapa, když finišoval v čase 17:23 min.

Mezi ženami byl souboj o první tři příčky v režii našich závodnic. První cílem proběhla Jana Coufalová 19:26, následovaná Petrou Pastorovou 19:28 a třetí skončila Iva Sýkorová 20:53 min.

Dále jsme měli v závodě tyto zástupce: Ondřej Dominik 17:27 a 2. místo v kategorii, Daniel Filip 17:29 a 3. místo v kategorii, Petr Škrabánek 19:07 a 1. místo v kategorii, Tomáš Lipina 20:34, Otmar Pospíšil 21:13, Ivan Kondasová 22:32 a 3. místo v kategorii, Jana Kilarová 24:14 a 1. místo v kategorii, Martina Metzová 26:34, Václav Procházka 27:28 a 2. místo v kategorii a 30:54 min.

Ondřej Dominik

Ve výsledcích jsou tři prázdná políčka, kde chybí jména závodníků. Pokud by se závodníci s čísly 297, 541 a 570 sami ozvali, buďto na klubový mail nebo sem do komentářů, tak by byli do výsledkové listiny doplněni.

VÝSLEDKY

Ve středu 19. 6. se konal již tradiční Olympijský běh, který je součástí oslav Olympijského dne. T-Mobile Olympijský běh je vůbec největší běžeckou událostí u nás. V jeden den, přesně v jeden čas vybíhá 75 tisíc běžců po celé České republice. Naši běžci se zúčastnili běhu na více místech v Ostravě, na různě dlouhých tratích a modro-žluté dresy byly opět vidět i na nejvyšších příčkách.

Zlatého Olympijského běhu v Ostravě-Porubě se na dlouhé trase představil Filip Daniel, který si doběhl celkově pro 2. místo v čase 40:42. Hned za ním doběhla na celkovém 3. místě Petra Pastorová, která již od startu držela první příčku mezi ženami a nepustila ji do konce závodu a suverénně vyhrála s časem 41:42. Dalšími účastníky na 10-ti kilometrové trati byli: Tomáš Lipina 47:38, Ivana Kondasová 52:14, Radka Miturová 52:50, Janča Kilarová 56:15 a Václav Procházka 1:07:31. Na trati 5 km startovala Jana Coufalová s časem 20:33, což znamenalo 1. místo na této trati a Martin Prusek 20:53.

Dalším velmi početně zastoupeným během byl Olympijský běh v Komenských sadech, kde jsme opět slavili vítězství tentokrát v podání Radovana Kelera v čase 40:46. Dalšími závodníky na delší trati byli Ivan Karas 46:47, Ivka Pachtová 49:31, Jaroslav Močigemba 57:58. Zástupce jsme však měli také na 5ti kilometrové trati, kde se představily: Marťa Procházková 25:27 a Jarmila Gavlíková 26:10. Také mimo Ostravu se běhů zúčastnili naší běžci, například v Havířově to byla Ivka Sýkorová, která pro oddíl získala další medaili.

Letos jsme na Ostravských bězích zaznamenali docela slabou účast, jak časově, tak počtem běžců. V Porubě se na dlouhé trati představilo 79 běžců a na kratší trati 107 běžců, v Komenských sadech se na 10-ti kilometrové trati proběhlo pouze 19 běžců a na 5 km 79 účastníků. Doufejme, že do budoucna se čísla počtu účastníků budou zvyšovat a časy naopak snižovat.

Krásný den a běhu zdar!!!!!!!!!!!

Jana Coufalová

Dalším závodem v Moravskoslezském běžeckém poháru je Vítkovická 5. Startuje se v sobotu 22. června v 10:00 hodin z Náměstí Jiřího z Poděbrad. Registrace předem již byla ukončena, ale přihlásit se dá také na místě. Více informací o závodu, propozice atd., naleznete pod tímto odkazem: http://runfest.cz/vitkovicka-5/.

Tento závod je mezi běžci oblíbený. Mezi závody, které místní Prajzský běžecký klub pořádá, má nejvyšší účast. A není se co divit. Zázemí v místním fotbalovém areálu je dostačující. Trať, vedená po cestičkách v zámeckém parku, je nenáročná a líbivá. Dobíhající běžce v cílové rovince povzbuzuje vždy špalír nadšených diváků a najít by se dalo ještě spousty dalších důvodů. Co mě osobně letos nejvíce potěšilo, i když možná to už bylo i dříve, ale já to tak intenzivně nevnímal, byl startovní balíček, který byl balený v papírové tašce. Zda to byl od pořadatelů záměr, aby byli šetrnější k přírodě, to netuším. Je to však velká inspirace pro pořadatele ostatních závodů a kéž by se tím inspirovali. Ještě nahradit na občerstvení plastové kelímky třeba papírovými a bylo by to téměř ideální 🙂 .

Naše barvy byly vidět v popředí a to jak mezi muži tak mezi ženami. Celkovým vítězem se sice stal polský závodník Przemyslaw Chatys (Rydz Team) v čase 28:04 minut, ale za ním již doběhl náš, astmatem zužovaný, Petr Muras 29:54 min. Udržel tak za sebou mladého atleta ze Sokola Opava Martina Prokšu 30:13 min.

V ženách to byla jasná záležitost pro naši Petru Pastorovou. Ač měla v nohách večerní olomoucký půlmaraton, nedala žádné závodnici šanci a zvítězila v čase 33:31 min. I druhé místo získala naše běžkyně a to Jana Coufalová 34:28 a třetí skončila Hana Legerská (SSK Vítkovice) 34:40 min.

Zastoupení jsme v Kravařích měli solidní. Další čtyři naši běžci se seřadili v celkovém pořadí pěkně za sebou: Marek Škapa 31:14 a 1. místo v kategorii, Ondřej Dominik 31:42 a 2. místo v kategorii, Jan Fousek 31:59, Daniel Šindelek 32:05 a 1. místo v kategorii a dále Petr Škrabánek 34:01 a 3. místo v kategorii, Alfons Vytisk 41:17 a 1. místo v kategorii, Jiří Hrbáč 41:58, Ladislav Dvorský 42:00, Zdeněk Oršový 47:35 a Václav Procházka 50:57 min.

Ondřej Dominik

Foto Mirka Kravčíka: https://bksak.rajce.idnes.cz/BEH_ZAMECKYM_PARKEM_V_KRAVARICH_2019-06-16/

Nepřijít s žádnou reportáží ze sobotního závodu by bylo velkou škodou, neb Jilešovický Prásk, jenž má za sebou 16 ročníku, si svou pozornost určitě zaslouží. Na startu tohoto závodu se nikdy netlačily davy. Vyšší účast byla jen v dobách, kdy byl závod zařazen do Moravskoslezského běžeckého poháru.

Nějak si na ty stoupání a serpentiny netroufá mnoho běžkyň. Byl dokonce ročník, kdy nepřišla ani jedna. Je to škoda. Bát se závodu ženy nemusí. Stejně jako závodníci z kategorie nad 60 let běží jen jedno kolo, což je sice náročnějších, ale zvládnutelných 7,5 km. Letos se odvážily dvě a obě byly také na loňském ročníku. Jedno kolo rychleji zvládla Hana Legerská (SSK Vítkovice) a to v čase 31:57 min. Druhou ženou v cíli byla naše Jana Kilarová 40:50 min.

Mezi muži to mohl být souboj mezi dvěma tradičními soupeři z našeho oddílu. Marek Škapa však byl indisponován pátečním náročným programem na porubské Hlavní třídě a tak zvolil taktiku „na jistotu“ a v čase 1:05:00 doběhl do cíle jako druhý. A tak měl ulehčenou pozici Ondřej Dominik, když více na trati bojoval s horkem a dusnem a jeho vítězný čas byl 1:01:47 hod. Náš oddíl ještě reprezentoval Alfons Vytisk, a ač nemusel, oběhl oba okruhy a zvládl je za 1:22:31 hod.

Zda za nízkou účastí stál v Dolní oblasti Vítkovic konající se závod ze seriálu RunTour, to netuším. Konkurovat této „masovce“ nelze a upřímně, většina účastníků těchto „komerčních“ akcí nemá o nějakých vesnických závodech ani páru. Třeba se to do příště zlepší 🙂 .

Ondřej Dominik

Ahoj přátelé, kamarádi, sportovci. Zvu Vás 12. června od 19 hod na stadion MK Seitl v Ostravě – Martinově. Nejdříve vypustíme model rakety, měla by letět až do výšky 183m a pak se snese dolů na padáku. Potom kolem 21 hod, až se setmí, budeme pozorovat Měsíc středně velkým hvězdářským dalekohledem SKY-WATCHER DOBSON 8″ CLASSIC 200/1200mm (NEWTON). Na povrchu Měsíce se zaměříme na krátery, moře, hory, brázdy a podle mapy místo, kde přibližně přistály mise Apollo. Kolem 23 hod už také bude vidět planeta Jupiter a jeho 4 měsíce.

Vladimír Skalka

Mladý nadějný atlet Petr Muras vstoupil do naších řad v květnu roku 2017. Již dříve se z  rodné Ostravy přestěhoval za prací do Prahy, kde také v Kerteamu pod vedením trenéra Jana Kervitcera našel kvalitní tréninkovou skupinu, která ho výkonnostně posunula.

Jak dlouho běháš? Nyní (2019) načínám čtvrtý rok. Tedy běhal jsem i před tím, asi pět kilometrů týdně, a věnoval se třebas sebeobraně a hrál s kamarády fotbal, a z toho jsem i vlezl na start maratonu za firemní tým, ale byla to ryze punková tortura. Když jsem po střední škole skoncoval s fotbalem doma v Ostravském Baníku, ještě jsem zkoušel rok běhat u nás ve Vítkovicích, primárně asi čtvrtku, ale mám mizerné atletické genetické předpoklady, které jsou stěžejní, a zabraňují při krátkých tratích jakémukoli zážitku, pokud výkon stojí za nepopsatelno.

Kolikrát týdně běháš? Šestkrát.

Kolik kilometrů týdně v průměru naběháš? O poslední zimě pravidelně kolem 100-120 km. Přes poslední vánoční svátky jsem, při pobytu s rodinou, dal 160 a nejsem si jistý, že už je to v mezích, kdy mne běh baví. Chtěl bych věřit, že kilometráž na naši hobby úrovni je to poslední, na čem záleží.

Používáš nějaký sport tester, běžecké hodinky, GPS aplikaci v telefonu? Používám sporttester, především díky tomu, že jsem si na něj vyběhal řádně tučný poukaz. Bez něj bych se obešel. Každopádně mne baví se s tréninkovou skupinou špehovat na Stravě a krást si navzájem třeba segmenty, popřípadě být pod drobnohledem našeho trenéra, který to občas zdokumentuje, popřípadě přijde na stadion s některým ze starších tréninkových deníků některého ze svých podařenějších svěřenců z dob minulých, abychom si mohli úžasem jen drbat vlasy 🙂 .

Kde nejčastěji běháš? Oderské nivy, Polanský les, Prokopské údolí, Beskydy, Karlštejnsko.

Běháš raději sám a nebo s někým dalším?  Zcela určitě ve skupině.

Posloucháš při běhu hudbu? Určitě ne. Nebezpečné sobě i okolí.

Jaké bylo nejzajímavější místo, kde jsi zhruba za poslední rok běžel? Asi maraton skrze tři uprchlické tábory v poušti Západní Sahary, ve kterých jsem následně 10 dní spal.

Máš svůj běžecký vzor, popřípadě někoho obdivuješ či nějakému běžci (sportovci) fandíš? Tak především a nejspíše asi ty pracující běžce, jako Yuki Kawauchi, Peťa Pechek, nebo Ondra Dominik, který mi po dvou letech teda poslal tento dotazník.

Jaký typ závodu preferuješ? Vše krom Skyrace, kde se běží prudce dolů, protože neumím běhat dolů, a i když je to super, asi si tím více ubližuji, než je záhodno.

Máš svůj oblíbený závod? Za tu krátkou dobu jsem málokteré závody zopakoval, ale určitě můžu uvést: Trailova závist, Babický trail, Trail Ostrava, Ostravický kros, Hornická desítka, Motolské jamky, Česko-Německý půlmaraton (podzimní verze) a pompézní zkušenost byl Bostonský marathon.

Na který svůj dosavadní běžecký výkon jsi nejvíce hrdý? Určitě na Bostonský marathon, jelikož po několika prudkých kopcích došlo k naprostému kolapsu, a stejně jsem se dotřískal do cíle aspoň v malém osobním rekordu, a nezostudil tak reprezentační dres, který mi na tento výlet půjčil kamarád Viktor. Jsem taky hrdý na dokončení pár ironmanů, přestože nerad jezdím na kole a běžecké výkony jsem taky podával při fotbalovém titulu mládežnických mistrů republiky, páč fotbalovými zkušenostmi jsem se o to zasloužil minimálně. Hobloval jsem především lajnu jak ujo a trenér z toho měl radost 🙂 .

Jaké máš běžecké ambice? Asi bych chtěl dosáhnout výkonů, které by se aspoň vzdáleně daly nazvat atletickými. Jakou mají asi numerickou hodnotu, nechť si každý domyslí sám. Zároveň tomu nechci obětovat vše, poněvadž koníčků mám vela, a běh není tím TOP.

Jaké další sporty, kromě běhání, nejčastěji provozuješ?Momentálně asi jen plavání. Ještě donedávna jsem s kamarády po práci čutal fotbal a docházel na Krav-Magu a na střelecké kurzy.

Máš kromě běhání ještě nějaké jiné koníčky či zájmy, jaké? V první řadě četba, kvůli které jsem už přejel nejednu zastávku šaliny a metra. Jedná se hlavně o historii a společenské vědy, prokládané občas romány či povídkami, v poslední době hlavně ruskou klasiku. Je naprosto skvělá, a určitě lepší forma údržby ruského jazyka, než se dvořit slečnám z východních teritorií, jejichž jediným zájmem jsou hadry a instagram.

V řadě druhé kreslení. Když mne chytne mlsná, tak kreslím, a dokud nedokreslím, tak třeba dva dny nejdu běhat 😀 Ukázka. Fascinuje mne chodit občas na výstavy, ale můj největší fetiš je tvorba již zesnulého H.R.Gigera, který například vytvořil předlohu legendárního vetřelce. Jeho psycho-depresivní vize bio-mechanoidní syntézy, s lehce perverzními prvky, mne nedá spát  😀 .

V třetí řadě cestování. Ovšem formou nezávisle poznávací a dobrodružnou. Žádný novodobý armageddon cestovních kanceláří.

Co bys popřál našemu klubu MK Seitl Ostrava do dalších let? Chtěl bych popřát všem členům odolné zdraví do let následujících!

Tvé aktuální rekordy:

5 km: 15:56 jako mezičas desítky

10 km: 34:00

půlmaraton: 1:15:11

maraton: 2:42:30

My Petrovi děkujeme za jeho obsáhlé a zajímavé odpovědi. Přejeme, ať jeho výkonnost roste i v následujících letech a mnoho zdaru mu přejeme také v osobním životě.