admin

VELIKONOČNÍ ČTVRTMARATON

V neděli 30.8. se koná v Jilešovicích přeložený  7. závod seriálu MBP – Velikonoční čtvrtmaraton. Registrace probíhají on-line, jsou možné i na místě.

HRABOVSKÝ PULMARATON

V sobotu 5.9. se koná v Hrabové 8. závod seriálu MBP – 17. ročník Hraboský pulmaraton. Registrace rovněž probíhají on-line, i zde je možné se přihlásit na místě.

VÍCE INFO V TERMÍNOVCE

Rajecký Maratón, 37. ročník, sobota 8. srpna

I tradiční akce v městečku jižně od Žiliny byla letos poznamenána šílenstvím okolo nákazy importované z nesvobodné asijské země. Rúšky museli mít všichni přinejmenším na startu, po výstřelu však už povinné nebyly a neřešil je nikdo ani po doběhu. Vyjma děvčat dekorujících medailemi …

Na tuto chvíli si však museli všichni účastníci počkat a rovněž si ji sakra zasloužit. Rajecký Maratón je vyhlášený vedrem, stejně jako ten v Senici nebo Čadci – a i tentokrát panovalo skutečně tropické počasí; troufám si odhadovat, že na sluníčku mohlo být snad okolo čtyřiceti stupňů nad nulou.

Kromě občerstvovaček, kde (hrůza!!!) chyběly obvyklé, tak účinné houbičky v lavorech, poskytovali osvěžení obyvatelé všech vesnic na trase. Nabízeli vodu k pití, polévání, kropili s ní se zahradních i požárních hadic. Nakládat do sanitky jsem sice nikoho neviděl, ale zdravotníci byli v pohotovosti.

Horko ublížilo Danu Šindelkovi z MK Seitl Ostrava, jenž si zaběhl (s výjimkou horského Jesenického) svůj nejpomalejší maraton za 3:45:14. Naopak, mistryni Petře Pastorové jako by vedro nebylo – suverénně zvítězila mezi ženami za 2:58:53! Byla celkem šestá a mezi jen osmi běžci „pod tři“.

Já bych si ostatně též stokrát raději zopakoval Rajecký Maraton v takových podmínkách, než za mrazu, ledu, sněhu a zimního větru. Tropy, no a? Cestou do vyšší polohy do Čičman k otočce a zpět to bylo i docela fajn. S časem 4:04:40 jsem spokojen, vždyť byl o 10´ a 1“ lepší oproti minulému roku!

Mizérii jsem zažíval až na posledních třech kilometrech, kdy jsem měl před očima Peťku s tuplákem desítky typu Berliner Weisse (to trvalo do Ostravy). Po rajeckých knajpách šmejdil jen Sandokan … Cestoval s námi ještě jeden známý Sparťan, jehož více, než Baník zlobil heavy metal znící v autě.

Radek

Běh na Šerák, které bylo mistrovství České republiky běhu do vrchu.

Startovalo se  v Bělé pod Pradědem  na vrchol Šerák  9,5 kilometru s převýšením 820 metrů.  

Zde jsme měli své zastoupení a to Petr Škrabánek, který v kategorií doběhl na druhém místě časem 57:08, Iva Pachtová 1:03:44 a první v kategorií a Tomáš Lipina 1:06:17 hod. 

V sobotu 25. července se v Krásné – Nižní Mohelnici konal 35. ročník běhu na Lysou horu, jehož součástí bylo i mistrovství Moravy a Slezska v běhu do vrchu. Trasa vede po silnici z Krásné až na vrchol Lysé a závodník zdolá 8,4 km včetně převýšení 704 m.

Noční maraton se v Ostravě běžel počtvrté

Poslední červencovou sobotu se konečně podařilo uspořádat již čtvrtý ročník I. Ostravského nočního maratonu (I. O.N.M.). Jehož termín se dvakrát odkládal v důsledku maoistického biologického útoku na svět. Pozůstatek byl – a dle příkazu hygieny musel být – patrný u prezentace v podobě dezinfekce.

Zázemí jsme si dovolili udělat rovnou na cyklostezce, díky Ottovi Seitlovi, jenž zapůjčil klubový přístřešek. Zapsalo se tu sedmnáct běžců … což se tak nějak očekávalo. Ostatně, originálních placek (místo okoukaných medailí) jsme, díky Jirkovi Brožovi, dali udělat jen dvacet. O.N.M. nikdy nebyl masový.

Letní termín se osvědčil, byť – přiznávám se a omlouvám – nebral jsem na zřetel listí stínící lampy. První i jediný noční maraton v ČR a na Slovensku býval zjara, nepočítalo se s čelovkami. Doplatil na to Lukáš Malík z MKS. Ve tmě zakopl, místo prvního maratonu měl krvavé koleno. Takže, příště už svítilny!

Letos byl nejlepší debutant: Jan Palinder dal prvních 42 195 metrů v životě v čase 3:06:25. Já bych byl raději poslední za méně; nežli celkově třetí za 4:20:39. Pomalý začátek. Účastí překvapil Standa Jančář (5:34:35) a smůla neopouštěla Libora Svozila (dokončil jen sedm okruhů z dvanácti v čase 3:29:36).

Poděkovat chci i Sysince, Markovi Škapovi coby sponzorovi akce, a ovšemže všem těm, co se na ní objevili!

Zátopkův zlatý týden 2020

ve Stromovce: Ostrava rocks!

Ještě mne nepřešla zlost z „připosraného“ začátku na ostravském maratonu v noci z pátku na sobotu, a už jsem v pondělí odpoledne stál ve Stromovce na startu tradiční akce věnované velkému Emilu Zátopkovi. První maraton v Praze (a čtvrtý v Čechách).

Vybíhal jsem hodinku po poledni se sedmdesátníky a výše i běžci, jež neměli ambice pod pět hodin – to abych stíhal zpáteční spoj do Ostravy – za což si zaslouží poděkování hlavní organizátor Vlastík Šroubek. MKS tam reprezentoval rovněž Alfons Výtisk.

Pražskou premiéru a jubilejní 90 maraton jsem chtěl mít lepší, než ten 89. Byť počasí tomu dvakrát nepřálo. To teplo šlo snad přímo z Letné … Ale zadařilo se, vždyť půlku jsem zvládl o dvacet (!) minut rychleji, než na „nočním“. Šestnáct kol svižně ubíhalo.

Alf se v pátém setkal s problémy, které trápí běžné jiného kolegu z oddílu, a po návratu z křoví zůstal za mnou. Ještě hůře na tom byl další ostravský zástupce Petr Jadrníček, ten válčil s hnusnou krizí. Oba se ale vzchopili. Alf nakonec doběhl za 4:01:32.

Zátopkův týden přilákal členy pražského klubu Old Town Running, ale jestli běželi, nevím. Každopádně fandili v americkém, hlasitém stylu a nabízeli pivo. „Ostrava rocks!“ ozývalo se za mnou oslavně pokaždé po mém odhození vyprázdněného kelímku. „No to jsou ti Ostraváci,“ okomentovala to jedna běžkyně. Eva?

A jelikož jsme odstartovali o dvě a půl hodiny před hlavním polem, dokázal jsem se dostat do cíle maratonu nejdříve … zajímavý pocit samozřejmě s vědomím, že jsem ani nevyhrál a nebyl ani náhodou nejrychlejší. A čas 3:55:59 jsem bral všemi deseti!

První vlnu Zlatého maratonu Emila Zátopka 2020 v Praze ostatně nakonec ovládli tři zástupci Ostravy: Já, Alf a Petr!

Radek

(fotky poskytl Marek Šandera, https://behyruzne.rajce.idnes.cz)

V sobotu 25. 8. 2020 uspořádal náš oddíl ve spolupráci se sborem dobrovolných hasičů v Jilešovicích lidový triatlon „Železný císařák“.

Závod se vlastně konal už po jedenácté, protože první ročník proběhl jako pokusný nultý ročník.

Protože se jednalo o závod lidový, distance jednotlivých tratí byly skutečně lidové. Plavání 180m, jízda na kole 7 km a běh 2,7 km. Celý závod proběhl v Jilešovicích na okraji Hlučínského jezera, podél řeky Opavy a v oklí Kamenec, kde také bylo centrum závodu. Kategorie v mužích i ženách byly 15 až 39 let, 40 – 49 let, 50 a více let. Součástí triatlonu byl i duatlon pro dětské kategorie.

Absolutním vítězem se stal už po páté Jirka Pytlík časem 25:10.  Nejrychlejší ženou se stala Tokarčíková Michaela z Píště 31:27. Nejstarším účastníkem pak byl Beskydský dědek. Umístění našich závodníků Brož Petr 29:12, Šlahař Josef 31:40, Martina Metzová 34:35, Pach Radomír 37:10 Vítězům jednotlivých kategorií předala ceny Petra Pastorová.

Závod proběhl za krásného slunečného počasí a vydatné divácké podpory místních obyvatel a návštěvníků penzion Kamenec.

Jiří Brož

17.ročník Extrém maraton Furča, Košice. Nádherně bylo, necelých 20°C, ke konci závodu lehké dešťové přeháňky. Z cca 63 startujících zvítězili: v mužích celkově Jozef Čurlej ml., v ženách Eva Čurlejová.
Já jsem dokončil závod na 60.místě, v čase 5:18:29.
Jednalo se o můj 85.maraton, 30. v Košicích, 19. na Furči, a 50. za Maraton Klub Seitl Ostrava.

Jaroslav Máčala

V Kostěnicích, nedaleko od Pardubic, proběhlo mistrovství České republiky v půlmaratonu mužů a žen. Z titulů se radovali Vít Pavlišta a Marcela Joglová.

Když jsem se dozvěděl, že MR v půl maratonu se poběží v Koštěnicích u Pardubic na okruhu 7 km, kde po 3,5 km se otáčelo kolem kuželu dvakrát, nevěděl jsem, co muhu čekat. Nicméně žijeme ve zvláštní době a vlastně jsme rádi, že se nějakých závodů vůbec můžeme účastnit.  

Po startu se běželo mírně do kopce, kde asi po 500 m byla občerstvovací stanice – pouze  tři malé stoly a na nich jen voda. U nich seděli dobrovolnicí – místní hasiči a  vlastně seděli a dívali se, jak probíhá závod, jen dva plnili kelímky s vodou a nestačili. O kousek dál se běželo kolem prasečárny, kde byl opravdu velký smrad. Zde byla otáčka. Můj názor je, že sice doba není pro orgánizátory jednoduchá, nicméně častá argumentace proč se něco neudělá je – „protože korona“….

Z naších doběhla Petra mezi ženami na 4. místě v dobrém čase 1:17:58 hod. Hned za ní doběhl Dominik Ondřej 1:18:34, Věncek Tomáš 1:21:59, Valošek Miroslav 1:38:57,  další náš Ivo Šťastný se dva dny před závodem zranil takže nestartoval. Měl to být jeho první závod za náš klub.  Iva Kondasová si zaběhla osobní rekord 1:44:40 a Iva Pachtová 1:45:55 hod.