Členové klubu díl 45. – MILOSLAV NOSEK

Miloslav Nosek neboli Míla bydlí v centru Ostravy. Členem našeho oddílu se stal v červnu roku 2020 a od poloviny roku 2021 se také hrdě hlásí k Seitlovským šelmám.

Jak dlouho běháš? Na silnici od března 2020, kdy jsem měl svůj první trénink na Seitlu těsně před karanténou. Předcházelo tomu pár měsíců na páse.

Kolikrát týdně běháš? 5-6x týdně.

Kolik kilometrů týdně v průměru naběháš?
Kolem 100km.

Používáš nějaký sport tester, běžecké hodinky, GPS aplikaci v telefonu? Garmin Fenix 7, Garmin Connect, Stryd.

Kde nejčastěji běháš? Vybíhám z centra směrem všude možně. Například cyklostezka směr Paskov nebo Poruba, na Antošovice kolem divočáků poblíž místního rybníku, na Petřkovice, Koblov…

Běháš raději sám nebo s někým dalším? Raději s někým, když to jde :).

Posloucháš při běhu hudbu? Když trénuji sám a není to na dráze, většinou ano. Na závodech nebo s někým ne.

Jaké bylo nejzajímavější místo, kde jsi zhruba za poslední rok běžel? Amsterdam. Jednoznačně. To místo uspokojí veškeré potřeby člověka. Nemluvím jen o běhu.

Máš svůj běžecký vzor, popřípadě někoho obdivuješ či nějakému běžci (sportovci) fandíš? Marcelu Joglovou nejen kvůli tomu, že se ke svým výkonům dostala z nelehkého vyrůstání a bulimie a Terku Hrochovou, která působí, že má k životu nadhled a umí si užít to všechno okolo. Fandím své první trenérce Martině Procházkové, se kterou mě tréninky hodně bavily a mé současné trenérce Petře Pastorové, která mě motivuje se posouvat.

Jaký typ závodu preferuješ? Silnice a nově dráha, jestli mi to vydrží.

Máš svůj oblíbený závod? Vítkovická pětka, Ostrava City Marathon.

Na který svůj dosavadní běžecký výkon jsi nejvíce hrdý? Maraton na memoriálu Jaroslava Dubničky roku 2023. Třetí pokus na čas pod 3:10, který konečně vyšel.

Jaké máš běžecké ambice? Snad jednou dostanu maraton pod tři hodiny.

Jaké další sporty, kromě běhání, nejčastěji provozuješ? Snažím se o silové tréninky.

Máš kromě běhání ještě nějaké jiné koníčky či zájmy, jaké? Trávit co nejvíce času s lidmi, které mám rád.

Co bys popřál našemu klubu MK Seitl Ostrava do dalších let? Jako klub primárně zaměřený na hobíky, bych asi popřál, ať se jen parta rozvíjí, zůstává hezká přátelská atmosféra, jako tam je teď a ať pomůže ovlivnit život lidem, kteří si třeba ani nemysleli, že je běh pro ně.

Moje aktuální rekordy:

3000 m ovál: 10:37.11 (Ostrava – 2023)

4900 m kros: 00:18:58 (Ostrava – Bělský les – 2021)

5 km štafeta s předávkou čipu na noze: 00:19:19.32 (Karviná – 2022)

10 km: 40:30 (Ostrava – Hrabová – 2022)

půlmaraton: 1:28:53 (Zlín – 2022)

maraton: 3:09:53 (Ostrava – Třebovice – 2023)

67 km horský: 11:00:09 (LHUT)

Odložený Vánoční kros v Bělském lese

V neděli se konal v Bělském lese Vánoční kros, který byl kvůli loňské prosincové sněhové kalamitě přeložený z původního termínu. Šlo o jubilejní 35. ročník a tak se hlavní pořadatel Jirka Brož rozhodl, že tento závod uspořádá, i když to nemohlo moci být v tradičním předvánočním čase. Na původní termín bylo předem přihlášeno poměrně dost závodníků, ale nakonec jich přišlo minimum a tak by se dala použít jedna už zlidovělá hláška že: „Ti, co měli přijít, nepřišli.“ 😊 Ještě 45 minut před startem to vypadalo, že být to filmové představení, tak se snad nebude promítat. Nakonec se sešlo 20 odvážlivců, kteří se v 10:15 vydali na zmrzlou trať. Závodní okruh se za celých 35 ročníků neměnil, jen tentokrát se startovalo a finišovalo přímo z brány u Koliby.

Hned od startu šla do vedení naše dvojice závodníků Ondřej Dominik a Jan Fousek, kteří spolu běželi bok po boku celých 5 km, kdy Ondra nastoupil k finiši a mírný náskok udržel až do cíle. Jeho vítězný čas byl 21:43 minut. O 4 sekundy za ním doběhl Honza. Třetí místo si pohlídal další náš zkušený závodník Marek Škapa, který vzhledem k terénu neriskoval a doběhl v čase 24:11 minut.

Mezi ženami si šla od startu přesvědčivě pro vítězství Lucie Gregoriu z Ostravy a trať zvládla za 28:16 minut. Na druhém místě časem 30:43 skončila naše Jana Dominiková a podtrhla tím úspěšné závodní manželské dopoledne 😊. O dalších 21 sekund později finišovala třetí žena v pořadí Libuše Pastyříková z Olomouce.

V nepočetném startovním poli jsme měli poměrně početné zastoupení: Petr Brož 24:26, Marek Moravec 28:06 a Martina Metzová 38:05. Jakožto sedmdesátník běžel jedno kolo Alfons Vytisk 15:23 min. Rozepisovat se, kdo skončil který v jaké kategorii, by bylo zbytečné neb tentokrát byli na konci vyhlášení úplně všichni, kteří se dostali do cíle.

Ondra

Moc děkujeme za fotografie Radce Poláškové: https://eu.zonerama.com/RadkaPhol/Album/9404329

Seitl párty 2023

Má očekávání byla naplněna a Seitl párty se stala perfektním večírkem. Účast sice nebyla tak hojná jak bych si přála, ale kvalitní společnost chybějící členy našeho i jiných klubů, kamarády či rodinné příslušníky perfektně vykompenzovala.
 
Obvykle se s ostatními běžci potkáváme především na trénincích a závodech. Víme, jak vypadáme, když jsme neupravení, zpocení, uhnaní. Jak nám to sluší, nebo nesluší v elasťácích, klubových dresech. A díky tomuto plesu jsme měli možnost poznat se jinak. Zjistit, jak umíme být elegantní. Kdo má rád jaký druh zákusku či vína. Kdo holduje jen běhu nebo to umí válet i na tanečním parketu.
 
A jelikož se jednalo o akci pořádanou sportovci, zkrácené verzi běžecké abecedy jsme se nevyhnuli. Děkuji za tuto moc příjemnou akci, díky které jsem se po několika letech opět odhodlala jít na ples.
 
Snad se nás příští rok sejde více a sál Menzy Vysoké školy Báňské v Ostravě – Porubě zaplníme celý.
 
Společenským zážitkům zdar.
 
Iris
 

Členové klubu díl 44. – IRENA SKŘIPCOVÁ

Irenu Skřipcovou z Ostravy Poruby si určitě vybavíme, než se loni provdala, ještě pod příjmením Koczyová. Do našeho oddílu vstoupila v lednu roku 2020 a svým pozitivním vystupováním do něj velice dobře zapadla.

Jak dlouho běháš? Asi před 7 lety jsem začala běhat. Byly to spíše takové zběsilé výběhy do lesa u mého tehdejšího bydliště. Takže mě pak obvykle bolely holeně. Postupně jsem začala řešit techniku běhu, chodit na skupinové výběhy a občas trénovat na konkrétní závody.

Kolikrát týdně běháš? Zatím tak 3x – 4x za týden, když se zadaří.

Kolik kilometrů týdně v průměru naběháš? 30 km. Při pravidelnějším tréninku 50 km.

Používáš nějaký sport tester, běžecké hodinky, GPS aplikaci v telefonu? Ano. Běhám s hodinkami Garmin. Používám Garmin connect a Stravu.

Kde nejčastěji běháš? Kolem mého bydliště, čili ve městě, zamířím do Porubského lesa, Plesné, Svinova, Janové, Děhylova, Třebovic. Ráda běhám i v okolí Oder, kde se občas nacházím.

Běháš raději sama nebo s někým dalším? Jak kdy. Líbí se mi běžecké tréninky s naším klubem. Ráda běhám i sama. A občas si ráda zaběhám i s mým mužem.

Posloucháš při běhu hudbu? Někdy ano. Když běhám sama. Hudba mě motivuje a umí mě nakopnout. Když jdu běhat do přírody, tak většinou bez sluchátek, ať mohu poslouchat okolní zvuky.

Jaké bylo nejzajímavější místo, kde jsi zhruba za poslední rok běžela? Líbánky v Egyptě – běh brzy ráno po pláži v tom horku byl šílený. A pak trasa Čavisovské 100, při které člověk běží kolem krásných a zajímavých míst.

Máš svůj běžecký vzor, popřípadě někoho obdivuješ či nějakému běžci (sportovci) fandíš? Vzory přímo asi nemám. Vážím si každého člověka, který pravidelně běhá, sportuje. Za skvělého běžce z minulosti považuji Emila Zátopka. Obdivuji jeho píli. V současnosti mám moc ráda běžecké tréninky s Petrou Pastorovou, které fandím při každém jejím závodě. Jsem vděčná za podporu a rady mého „trenéra“ Martina Pruska, který mi vždy umí poradit. A ze známých osobností mám ráda Lucii Výbornou za její všestrannost, za to, že mnohdy jde do věcí, do kterých bych já nešla.

Jaký typ závodu preferuješ? Silniční závody běhám nejčastěji. Preferuji závody v přírodě.

Máš svůj oblíbený závod? Čavisovská 100 je můj srdcový závod, protože je to zatím nejdelší trasa (50 km), kterou jsem absolvovala. Jinak mám ráda asi všechny závody.

Na který svůj dosavadní běžecký výkon jsi nejvíce hrdý? Čavisovská 100 v roce 2022, kdy jsem překonala svůj osobní rekord na ultra, i když jsem měla problémy s nohou. Jinak jsem nadšená z každého závodu, na kterém si zlepším dosavadní čas na dané trase.

Jaké máš běžecké ambice? Stále si vylepšovat osobní rekordy. Zaběhnout Čavisovskou 100 (50 km) pod 7 hodin (snad i rychleji, abych se umístila na stupních vítězů). Uběhnout maraton.

Jaké další sporty, kromě běhání, nejčastěji provozuješ? Kruhový trénink, SM systém, turistika, kolo, basic step.

Máš kromě běhání ještě nějaké jiné koníčky či zájmy, jaké? Hudbu, hory, trávení času s přáteli, přírodu, rukodělné vyrábění skoro čehokoliv, psaní básní.

Co bys popřála našemu klubu MK Seitl Ostrava do dalších let? Hodně členů, spoustu závodů, více společných akci.

Moje aktuální rekordy:

5 km: 24:53 21.4.2022 Ostrava – Hrabová

čtvrtmaraton: 58:38 28.10.2021 Ostrava – Poruba

půlmaraton: 2:00:56 19.2.2022 Ostrava – Třebovice

Ultramaraton (52,7 km): 07:32:00 21. 05. 2022 Čavisov

Vánoční kros v novém termínu 29. 1. 2023

Odložený 35. ročník „Vánočního krosu“, který se měl uskutečnit 17. 12. 2022, se uskuteční v neděli 29. 1. 2023 v Bělském lese podle vydaných propozic. PŮVODNÍ PROPOZICE

Prezentace: od 09:00 do 09:50 v Kolibě

Start: v 10:00 před Kolibou

Předem registrovaní závodníci se již registrovat nemusí

Ostatní závodníci se registrují na e-mail: jiri.broz@atlas.cz nebo na tel: 605569340

Jiří Brož

Zimní běh Hlučín

Pětapadesát závodníků a jeden běžec se psem se postavili v neděli na start Zimního běhu, který se konal v Hlučíně. Na závodníky čekala náročná 10,4 km dlouhá trať. Vytrvalci se museli porvat nejen s kopečky, ale hlavně se sněhovou nadílkou, která se spustila během víkendu z nebe. Mezi muži se stal celkovým vítězem Martin Hořínek z SK Oceláci Ostrava, který do cíle doběhl v čase 46:44 minut. Mezi ženami kralovala v čase 52:48 minut místní Markéta Kašná, která závodí za TJ Jäkl Karviná. Náš Michal Buba bojoval o celkové prvenství, ale nakonec se musel spokojit se 3. místem, když do cíle doběhl za 47:10 minut. Petr Škrabánek obsadil časem 51:16 minut 1. místo ve své věkové kategorii a závodu se z našeho oddílu zúčastnil také Jiří Hrbáč 1:05:50 hod.

Trojka v hale

Ve čtvrtek se v ostravské atletické hale uskutečnil veřejný závod na 3000 metrů. Na start se postavilo 12 běžců mužského pohlaví a 15 závodnic pohlaví něžného. My jsme měli v závodě tři naše zástupce. Až v cílové rovince přišel o celkové prvenství Tomáš Věnsek, přesto se mohl radovat z pěkného času 09:54.65. Další dva naši závodníci doběhli v pořadí hned za Tomášem. Třetí skončil Jan Fousek, který si připsal výkon 09:57.87 a na čtvrtém místě finišoval v čase 10:30.76 Marek Škapa.

VÝSLEDKY

Memoriál Jaroslava Dubničky

Blížil se 19. ročník memoriálu zesnulého půlmaratonce Jaroslava Dubničky, jež má pro mnohé zvláštní význam. Pro některé je to například vzpomínka na zesnulého kamaráda a výborného půlmaratonce, pro mě výroční závod od mého prvního maratonu a těšil jsem se, až si jej budu moci znovu zaběhnout v hezkých Třebovicích v blízkosti přátel a známých z nichž jsem některé už nějakou dobu neviděl. Je to jedna z věcí, kterou mám na memoriálech Jaroslava Dubničky a Františka Ohery rád. Nezažil jsem na nich úplnou, přílišně soupeřivou atmosféru, jako na některých jiných závodech a letos tomu nebylo jinak. Již v šatně byly vidět úsměvy na tváři a nebylo to kvůli tomu, že byla společná pro obě pohlaví.

 

Rozklus a abecedu jsem měl sám svou, ale v době, kdy jsme se začali pomalu řadit u startu, byť jsem přemýšlel nad tím, co mě osobně čeká, jsem si v blízkosti přátel a známých nemohl pomoci a představit si, jaké je to asi pro ně. Cíle v životě lidí jsou různé. Líbilo se mi, když jsem slyšel Jardu Máčalu mluvit o tom, že se chce znovu rozběhat a zkusí půlku na memoriálu Ohery.

 

Po hezkém proslovu starosty Třebovic o tom, že běh není jen o časech, ale i o svobodě, kterou přináší, jsme vyrazili. Od začátku jsem do toho šel s tím, že se pokusím o to, co se mi v Amsterdamu, ani na Ostravském maratonu nepodařilo – maraton pod 3:10. Ani jsem v to asi nevěřil, ale v hlavě mi leželo takové to „co kdyby“.

 

Počasí bylo parádní a Třebovické pole a lesík pod paprsky slunce mírně zářily a mohli jsme si běh pak lépe užít. Přesto jsem ale s tím svým bojoval. Nešlo to lehce a k tomu jsem věděl, že na té trati ještě nějakou dobu budu. Ta osvětlená příroda a potkávání lidí, které mám rád na okruzích tratě mi však pomohly přesměrovat soustředění zpět na to, co leží přede mnou.

 

A nebyl jsem jediný, kdo takové lidi potkával. Na tento memoriál někteří běžci chodí pravidelně a znají se celá léta. Zdravili se na okruzích navzájem, jak tomu není na jiných závodech zvykem. Každý to asi vnímá jinak, ale strašně mi pomáhalo povzbuzování, které jsem dostal Kačky Šeděnkové, Radka Lukszi a dalších, když jsme se potkávali na různých okruzích. Na první pohled se to zdá jako malé gesto, ale potěší jako kterékoli velké.

 

Téměř po celou délku závodu byli snad jen 20-30 vteřin za mnou borci Martin Mička a Alexandr Borovec. Drželi stabilní tempo a zdálo se, že krize a zeď s nimi jen tak nezacloumá. Nejednou jsem se bál, že souboj s nimi prohraji. Bylo to až ke konci, kdy jsem mezeru mezi námi zvětšil.

 

Když jsem totiž vesele vybíhal na svůj poslední okruh, který mám „za odměnu“ a můžu si odpočinout, Petra Pastorová přestala běžet svým tréninkovým tempem, zjevila se poblíž a s válečným výrazem mi řekla, že na maratonu se neodpočívá, zejména ne na konci. Tři čtvrtiny posledního okruhu se mě tedy chopila ve vší trenérské ráznosti a ze mě se stal neodpočívající maratonec.

 

To se ale po doběhu do cíle už změnilo, krátce poté, když jsem vstřebal svůj čas, který jsem nedokázal a možná ještě ani nedokážu pochopit, že jsem zvládl a já jsem měl prostor si odpočinout a obdivovat starou gardu jako Romana Slowioczka ročníku 1959, jež byl zklamaný, že to nedal pod 4 hodiny, ale zároveň odhodlaný začít více běhat a napravit to. Když tohle člověka neinspiruje, tak už nevím, co by mohlo.

 

Po sdílení piva s Ottou a Péťou přišlo vyhlášení a poté jsem měl prostor spěchat na oslavu babiččiných 80tých let.

 

Tady jsou ti naši borci 🙂

 

Čtvrtka:

Vytisk Alfons (1:02:27,7)

Máčala Jaroslav (1:33:19,0) – Tebe ať vidím na té půlce na Oherovi. Všechno se dá rozběhat 😉

 

Půlka:

Benbenek Jan (1:22:30,9) – Ten nám jí vyhrál absolutně.

Šeděnková Kateřina (1:36:43,9) – Která si poté nezávodně přidala dva okruhy navíc. Druhá žena. Gratuluji!

Lipina Tomáš (1:43:17,1)

Hyršová Romana (1:50:14,9) – Třetí žena. Gratuluji!

Smola Josef (2:11:46,3)

 

Maraton:

Pastorová Petra (3:08:45,1) – Absolutní vítězka

Nosek Miloslav (3:09:03,3) – 1. místo muži

Juřica Pavel (3:24:31,7) – 3. místo muži do 45 let

Slowioczek Roman (4:04:12,2) – 2. místo muži 56 – 65 let

Luksza Radek (4:16:05,6)

Svozil Libor (4:45:11,0)

 

Míla

Veřejný závod na 3000m v Atletické hale v Ostravě Zábřehu

Jedinečná příležitost vyzkoušet si dráhu v ostravské hale

Závod pro registrované i hobby běžce ve čtvrtek 19. 1. 2023

Startovné: 200,- (řádně přihlášení přes web atletika.cz nebo mailem), na místě za 300,-

Přihlášky: mailem do středy 18.1. do 19:00 hod. na gimany@seznam.cz nebo na místě za zvýšené startovné.

Formát přihlášky: jméno, příjmení, oddíl, celé datum narození, predikovaný výkon kvůli zařazení do běhu.

Prezentace: do 18:00 hod.

Start: 18:30 hod. (při větším počtu budou 2 běhy – do 12 minut a nad 12 minut) start druhého (pomalejšího) běhu v 18:45.