V neděli 17.10.2021 se konal 6.ročník tradičních městských běhů (5 km, 10 km, štafeta 4×2,5 km a dětský běh) v centru Havířova.
Součásti 10 km závodu bylo také MČR veteránů a veteránek.
Výtěžek ze závodů putoval na podporu klubu HSC Havířov v integrované Boccie. Hlavního závodů letošního ročníku se zúčastnilo 307 běžců.
Vítězem 10 km závodu se stal Shevchenko Serhii v čase 31:02 (nový traťový rekord), v ženách potom Nemchenko Maryna v čase 35:42.
Z našich nejlépe zaběhli na 10km trati Pastorová Petra 36:06 celkově 2. a 1. místo MČR kat., Miko Aleš v čase 34:17 1.místo MČR kat., 6.místo celkově. Další umístění našich běžců: Pastor Patrik 34:36, 7.místo celkově, Benbenek Jan 35:34 9.místo celkově, Filip Daniel 36:15 17.místo celkově, Jorníček Petr 41.05 1. místo MČR kat., Pachtová Iva 46:56, 2. v kategorií a 1.místo MČR v kat.
V závodu na 5 km obsadil celkové 4.místo a 1.místo v kategorii Dan Šindelek (18:10).
Fanoušci podél trati vydatně povzbuzovali během celého závodu a myslím si, že pozitivně ovlivnili výkony běžců. Velkým úspěchem rovněž byla částka, která se podařila vybrat na podporu klubu HSC Havířov. Je radost běhat, když člověk ví, že tím pomáhá i ostatním lidem.
Na start 10 km jsem šel s naprosto uvolněnou náladou a vůbec jsem nepociťoval, tak jako u jiných závodů předzávodní nervozitu. Věděl jsem, že bude pro mě důležité dodržet správné rozložení tempa (první půlku závodu pomaleji než druhou), které jsem si naplánoval před závodem. V posledních pár týdnech před závodem jsem u sebe zaznamenal určitý výkonnostní posun, díky posledním závodům a tréninkům. Tak jsem si nějak tak pohrával s myšlenkou, že bych mohl pomýšlet i na osobák. Nicméně nepřipouštěl jsem si to.
Po startu do čela závodu hned vystartovali nejrychlejší běžci a štafetáři. Mírně mě znervózňovalo, že je tolik běžců přede mnou a v hlavě jsem si říkal, že bych měl přidat. Přesto se mi podařilo nezazmatkovat a nenechat se zlákat startovním tempem. Před sebou jsem neustále viděl skupinku běžců okolo Peti Pastorové a Daniela Filipa. Této skupinky jsem snažil držet, přičemž stále jsem kladl důraz na to, abych nepřekročil plánované tempo, i za cenu toho, že bych později začal ztrácet.
Skupinky jsem se držel v závěsu první půlku závodu. Po první půlce jsem cítil, že mám ještě dost sil a že bych tedy mohl zkusit trochu zrychlit a dotáhnout se. Což se mi podařilo a někde mezi 6-7km jsem skupinku doběhl.
Rovněž jsem udržoval mírně rychlejší tempo. Asi mezi 7-8 km jsem předběhl Péťu, která z mého pohledu běžela fantasticky a musel jsem hodně křivit hubu, abych ji předběhl.
Zbývající 2,5-2km jsem se dostal do běžecké euforie a běželo se mi nejlépe. Párkrát jsem se vyhecoval hlasitým pokřikem a v tu chvíli, už jsem věděl, že si běžím pro osobák. Postupně jsem se dotáhl na další běžce a dařilo se mi neustále zvyšovat své tempo, které jsem udržel až do cíle závodu.
Po proběhnutí cílovou páskou mě zalila velká vlna euforie a obrovské radosti z výsledku. Zaběhl jsem si osobní rekord na 10 km (a zároveň 5 km). To je to proč běhám, pro tenhle pocit to vždy stojí za to. Vždy budou rychlejší a lepší běžci než jsem já, ale když překonáte sami sebe, tak to je ta největší odměna.
Byl to pro mě zatím nejlepší závod sezóny ve všech ohledech, podařilo se mi vytvořit osobák, potkat se na startu se skvělými běžci (nejen) z našeho klubu a podpořit klub HSC Havířov.
Honza Benbenek