Tak, ať to zaběhneš! Loučila se Mona (nebo Nika? nebo obě?) při zavírání Barunky. V sobotu 18. prosince jsem totiž jel na závěrečný letošní maraton na tradiční místo: Vodné dielo, Žilina, Slovensko.
Nesliboval jsem nic nikomu, natož sobě. A až do čtrnáctého kilometru to byla zima (čti hovno = což znamená to samé). Běželi jsme po severní části nádrže, kde snad nikdy nepřestává fučet svinský vítr.
Ale! Při zjištění, že půlka byla za 2:01, to začalo vypadat zajímavě. Becherovku, o které tam vykládali, že její výrobce zasluhuje Nobelovou cenu, jsem už odmítal. Oranjeboom pomáhal, minuty se stahovaly.
Vítěz – Michal Šuľa (2:42:13) – mne o dvě kola nepředběhl. Se třetím Standou Findrou jsem na pětatřicátém chvíli valil 5:05 na kilometr. A když mi nedal kolo Miro Ščibran, věděl jsem, že to půjde pod čtyři.
Takže nakonec 3:57:20, což byl slušný závěr letošní sezony. Letos tedy pětadvacet maratonů (o jiných sběračích v Ostravě se nemá smysl bavit) a zatím jedenácté místo v československé tabulce. Ivan, kde jsi?
Radek