XII. Maraton Besikdy, Radziechowy – Wieprz, sobota 9. listopadu 2019
Ludgeřovice, Lysácup i Lurdy naráz v jediném dni a vícekrát! I tak se dal zhodnotit horský maraton organizovaný Edwardem „Bacou“ Dudkem v nedaleké (po dálnicích z Ostravy velmi rychle a snadno dostupné) obci Radziechowy-Wieprz u pivem proslaveného města Źywiec.
Rozhodl jsem se pro XII. Maraton Beskidy spontánně na poslední chviličku a děkoval „Bacovi“, že mě výjimečně zapsal po uzavření registračky. Českého parťáka jsem přestal hledat – a to definitivně naposledy – po uvědomění si, co se v okolí Ostravy o víkendu 9. a 10. 11. běží.
O zvuku Maratonu Beskidy svědčila skutečnost, že se sjeli běžci z celého Polska. Samozřejmě staří známí, Józek z Katowic či Asia z Rybnika, ale přibyli i noví, Radek z přímořských Kaszub či Urszula od Warszawy. Očekávat se dal těžký horský maraton … což se též potvrdilo.
Na startu šly hlášky o záchraně v podobě piva na občerstvovacích stanicích, číslech na pohřební službu (pro ty, jež na trati budou po šesti hodinách a uzavření občerstvovaček odkázání sami na sebe) či o jakési Golgotě (my metalisté víme, že jde o poslední nahrávku W.A.S.P.).
Jak to poté vypadalo na trati, dokládá přiložená mapka s profilem. Yesenický maraton byl samozřejmě horší, ale Maraton Besikdy by dokázal překonat jakoukoliv etapu MUM! Výstup na Skrzyczne do nadmořské výšky 1257 metrů i následující předlouhý seběh hovořil za všechno.
Golgota byl kopec před koncem s křížovou cestou, k němuž řada účastníků chovala bázeň vyvolanou náboženským přesvědčením. Zbytečně. Bát se měli – o nohy a ne duši – sešupu po poli, jelikož vedl klouzavým bahnem. Šlo to hůř, než na nejvyšší bod trasy po kamenech …
Pod pět hodin se premiéra na Beskidu nepovedla, 5:07:35, průměr na horském maratonu 7:19/km. Těžký byl i z pohledu šoféra; mimo piva se naléval bimber (znalí vědí), a kde jsem si chtěl dát čaj, tam tekl svařák. Tečku za skvěle zorganizovanou akcí učinila opulentní žranice v cíli.
Radek Luksza