Jsem pro to, aby se v meteorologické hantýrce uchytil výraz „počasí na Pětroše“, odpovídající krásnému slunečnému sobotnímu dni v období babího léta. A datum tohoto dne je dán termínem konání charitativního závodu Memoriál Michala Pětroše. Jestli něco umí Majkl tam nahoře zařídit, tak je to počasí. My ostatní, empaticky smýšlející smrtelníci, pak musíme zařídit, aby se každoročně dostalo co největší finanční pomoci mobilnímu hospici Ondrášek. Ano, součástí dne je také závod, soupeříme na krásné trati, potkáváme se, snažíme se vyhýbat v úzkých místech a své dojmy si pak sdílíme u stánku s pozávodním občerstvením. A pak dojde na vyhlášení, což je Koudyho parketa. Tam na tom betonovém plácku jsme si již více méně všichni rovni (jen ti nejlepší odchází obdařeni výherní igelitkou). Nasloucháme, usmíváme se a hřeje nás u srdce ten radostný pocit, že jsme udělali něco pro dobrou věc. To vše dělá z tohoto závodu něco originálního a neopakovatelného…
Určitě by se neměla opomenout i ta sportovní a faktická stránka závodu. Zde neplatí, že když někdo něco „zvrzal“, tak se mu to nepovedlo, ale že byl nadmíru úspěšný. Již podruhé za sebou jak na krátké tak na dlouhé distanci totiž zvítězili otec a syn Vrzalovi. Tomáš (KS Ostrava) vyhrál v čase 23:38 a syn Matouš (SSK Vítkovice) s přehledem za 37:32 min. V ženách na krátké trati zvítězila Zuzana Bílková (SDH Metylovice) 27:33 a na dlouhé kdo jiný než Denisa Krejčiříková (VZS Ostrava) 41:51 min. Z našeho oddílu se na 5,4 km představil Otto Masnica 27:24 min. Dvě kola absolvovali ne ještě zcela při síle běžící Ondřej Dominik 39:27, se dvěma skvělými maratony v nohách Marek Škapa 39:41 a zástupkyně něžného pohlaví Jana Dominiková 51:47 min.
Ondřej Dominik