V pátek 10.5. a sobotu 11.5.2024 proběhl 11. ročník dálkového pochodu Čavisovská 100 aneb Mlýny v okolí. O závod byl letos tak velký zájem, že byl již na konci dubna vyprodán a pořadatelé udělali zájemcům, kteří nestihli registraci včas, obrovskou radost, když navýšili kapacitu o 50 osob. A další příjemná informace se objevila již před samotným závodem na jeho stránkách. Počet občerstvovacích stanic byl navýšen.
Letos jsem měla skvělého parťáka z našeho klubu, Marka Škapu. Marek týden před závodem absolvoval Pražský maraton a tak jsme byli domluveni, že se mnou Čavisovskou 100 absolvuje jako svůj výklus a zároveň zjistíme jak nám to spolu jde.
Tentokrát jsem ráno před závodem vše pěkně stihla, i když v noci mé sny říkaly něco jiného. Doslova to byly noční můry o tom, jak nestíhám, jedu parťáka pozdě vyzvednout apod. Asi jsem byla vice nervózní, než obvykle.
Dojeli jsme na start. Nachystali jsme se a rozhlíželi, koho ze známých zahlédneme. Na startu bylo pár povědomých tváří. Pár slov jsme prohodili s pořadateli.
Ještě před startem 50km trasy dorazili do cíle vítězové na 100km. Jejich časy byly neuvěřitelné a trhali rekordy. Vrátím se k nim na konci článku.
Ředitel závodu Lukáš spolu s jedním z organizátorů Petrem řekli pár vět před startem a my jsme se do toho mohli pustit. I když dřívější domluva s parťákem byla jasná, budu udávat tempo, nechtěla jsem ho moc brzdit a přepálení prvních pár kilometrů bylo tady. Trvalo mi chvíli, než jsem popadla dech a došlo mi, že nesmím řešit jak by to běžel můj parťák beze mě. Padla bych ještě před první občerstvovací stanicí. Rozsvítilo se mi v hlavě, přiznala jsem se, že takhle to nedám. Musím udělat co Marek říkal, udávat tempo a pochopit, že se přišel vyklusat a nemusí mě štvát, že jej brzdím. Tedy podle mě, on mi to brždění vymlouval. 😊
Za ty roky co chodím na Čavisovskou 100 znám trasu už skoro nazpaměť, takže jsem se letos nebála, že bych minula nějakou odbočku. Proběhli jsme Zbyslavicemi, Bítovem. V mezičase se kochali krásnou okolní krajinou. Zdolali kopeček vedoucí kolem Honova mlýna k Jakubčovicím. Pak nás čekal sešup lesem dolů před Hůrkou, která byla zařazena do 50km trasy poprvé v minulém roce. Jedná se o nejvyšší bod celého závodu měřící 530 m n.m. Čekali jste asi větší nadmořskou výšku, když jsem zmínila, že se jedná o nejvyšší vrchol závodu. Ale věřte, že i s touto výškou umí dát zabrat.
Hůrka se nachází asi 6km před druhou občerstvovací stanicí, takže už jsme se těšili na krátkou pauzu, něco málo na zub a já i na tolik oblíbený ovocný salát.
V Podvihově, kde byla zmíněná druhá občerstvovací stanice, na nás čekali Milan Ondrášek a Radim Murárik, kamarádi z našeho klubu. Přijeli nás podpořit a udělat nám doprovod pro zbytek trasy, který jsem ještě v tu chvíli netušila, jak se bude hodit. Po pár minutách vyrážíme dále. Kdo aspoň trochu zná obec Podvihov ví, že směrem k Podvihovskému mlýnku vede prudší asfaltový kopec s příkrým finále. Nepříjemně se ozvalo levé koleno. Klus moc nešel, přešla jsem do chůze. Na rovince a do kopce se to zlepšilo. Ale další úsek z kopečka mě začalo koleno opět trápit a klusání nešlo moc dobře. Kamarád na kole neváhal a vyrazil za dalším naším členem Mirkem Valoškem, který po absolvování 100km trasy už vysedával v hospůdce. Pod kopečkem vedoucím k Národnímu památníku II. Světové války se Milan vrátil s obinadlem. Koleno jsme utáhli a pokračovali dále. Míjíme památník, Rehabilitační ústav Hrabyně, Zátiší a zbývají už jen 2 kopečky. Trasa vede ze Zátiší po modré krásným a pro mě pohádkovým lesním údolím kolem vrcholku Horník. Tahle část trasy je má oblíbená. Samozřejmě ji mám radši, když vede směrem dolů a tímto úsekem závod v podstatě začíná. Ale i při opačné cestě má co nabídnout. Nádherné údolí s korytem vyrytým od občas valící se vody. Ach.
V místech na vrcholu kopečka na nás čekají další kluboví kamarádi Zuzka a Honza Krajíčkovi na kolech a doprovází nás taky do cíle. Vybíháme z lesa a před námi je vidět poslední kopec a Čavisov.
V kopci ještě zvládáme předběhnout pár závodníků. Marek mě chválí, že jsem se do toho pustila a asi půlku kopce vyklusala, což u mě není zvykem. Ani neví jakou jsem z toho měla radost. 😊
Sebíháme Čavisovem, blížíme se k cílovému hřišti. Naše cyklisti už stojí kousek od brány a podporují nás na posledních metrech. Nejsem si jistá jak Marek, ale já jsem si ten seběh a poslední metry naprosto užila. V podstatě jako vždycky.
Vběhli jsme na hřiště, rychle k okénku registrace, ať nám sejmou čip, a nával euforie je tady, až mě dohnal k slzám.
Mám neskutečnou radost z toho, že jsem to letos zvládla, i když to nešlo úplně lehce. Že jsem měla toho nej parťáka a vyzkoušela jsem si takovýto závod po boku někoho dalšího. Že mě Marek popoháněl do kopců, i když ne slovně a možná nevědomky, ale sama bych byla do kopečků určitě pomalejší. Že máme skvělý klub a lidi, kteří přijdou běžecké kamarády jen tak podpořit na závod a rozesmívat je na trati. A dovolím si použít slova někoho jiného, Díky, že můžu.
Velké díky patří celému organizačnímu týmu za jejich práci a srdce, které do tohoto závodu dávají.
Další osobáček je doma. 😊 Kdo ví, co mi přiběhne do cesty příště.
Pochod absolvovalo celkem 430 osob:
- na trase 100 km 107
- na trase 50 km 182
- na trase 30 km 141
Trasy byly letos stejné jako v minulém roce, jejich směr se otáčí co tři roky. Stejně jako v minulém roce letos padl traťový rekord na 100km. Rekord pokořil Václav Jarčuška 10:13:41 a byl tímto celkovým vítězem na této vzdálenosti. 2. Byl Jaroslav Jiskra 11:13:53 a 3. Michal Jurč 11:18:13.
Celkově jako 2. v cíli a na 1. místě mezi ženami byla Hana Váchová 10:30:02, 2. Natálie Kacalová 11:03:18 a 3. Lenka Stryková 13:06:31.
50km trasu vyhráli Jiří Kabaja 04:28:36, 2. místo Roman Janeček 04:40:24 a 3. místo Rostislav Marvan 04:43:27.
Z žen byla na 1. místě Adéla Tomanová 04:51:10, 2. místo Belinda Kaiser 05:47:19 a 3. místo Lucie Figarová 06:00:50.
Za zmínku stojí samozřejmě i trasa 30km a její vítězové: 1. David Navrátil 02:41:3, 2. místo Daniel Polášek 03:14:41 a 3. místo Martin Kořenek 03:28:01. 1. Jaroslava Ježková 02:47:14, 2. místo Adéla Elblová 03:17:16 a 3. místo Jana Gavendová 03:18:26
Z klubu Mk Seitl Čavisoskou 100 absolvovali:
Trasa 100km Miroslav Valošek 15:17:28
Trasa 50km Irena Skřipcová 07:11:11, Marek Škapa 07:11:12
Iris
Hezký den,
moc hezky napsáno. Je cítit nadšení, pohoda, radost z běhání.
Příští rok se Vás, paní Ireno, na C100 budu držet jako klíště. Jednak proto, abych nezabloudil (poběžím trasu 50 km poprvé), a jednak proto, že bych jako Vy chtěl tuto trasu zdolat pod 7 hodin.
Lehké nohy, ať to běhá…